Magdalena Jetelová

Domestikace pyramidy

Náhled

Autor Magdalena Jetelová (1946, Semily), česká

Název v originále Domestication of a Pyramid

Rok1992-1994

Materiál a technikainformativní video výstavního charakteru

Rozměry2min

Klasifikace film

Credit LineKunsthalle Praha

Licenční podmínky

Popis dílaMagdalena Jetelová je mezinárodně známá umělkyně českého původu, žijící od své emigrace v roce 1985 převážně v Německu. Ve svých často efemérních a nestálých monumentálních projektech na pomezí land artu, konceptu a objektu pracuje s prostorem, u něhož vnímá jeho fyzické, ale i mentální aspekty. Jetelová tematizuje problémy rezonující společností, pro jejichž vizualizaci používá přírodní substance jako voda, oheň, kouř nebo saze; výraznou roli tu hraje i práce s lingvistikou, laserem nebo počítačovými technologiemi a poznatky přírodovědných oborů. Ve své rané tvorbě vznikající ještě za života v totalitním Československu formulovala kritický komentář ke komunistickému politickému systému. Své tehdejší projekty byla nucena situovat mimo klasické galerijní prostory, do městského exteriéru nebo krajiny, v nichž se prokázaly její dispozice pro práci s krajinou jako celkem a vnímání přesahů. K jejím ikonickým dílům tehdejší doby patří monumentální dřevěné sochy židlí a schodů, tematizující motiv absurdity. Signifikantním výrazovým prvkem se stal také motiv rudého signálního kouře, jenž v jejích performancích pomyslně symbolizoval rudé značení států pod sovětskou sférou vlivu. Silný kritický podtext se skrýval také v nerealizovaném projektu na pomezí architektury a land artu pro pražské Jižní Město, který měl tvořit opozit problematické sídlištní architektury. Po emigraci do Německa v roce 1985 se Jetelová věnuje zejména globálním problémům ekologické a společenské povahy. V interaktivních projektech se světlem a akustikou pracuje s pamětí krajiny a akcentuje nevratné změny provedené člověkem.Video Domestikace pyramidy ukazuje formou počítačové vizualizace pomyslné přenesení pyramidy z prostředí Egypta do evropského prostředí a současného kontextu v rámci Vídně (MAK – Museum für angewandte Kunst, 1992), Dublinu (National Gallery of Ireland, 1993), Rottweilu (Stadtmuseum Rottweil, 1994), Varšavy (Zachęta – Narodowa Galerie Sztuki, 1994), Berlína (Martin-Gropius-Bau, 1994) a prostřednictvím obrazového materiálu představuje také podobu instalací ve Vídni a Dublinu. Jetelová tu prostřednictvím symbolu pyramidy uskutečnila konfrontační setkání cizích kulturních a geografických prvků. V kontextu devadesátých let a v souvislosti s vlastní zkušeností emigrace tematizovala otázku mísení kultur, které je tématem stále aktuálním.Magdalena Jetelová (*1946, Semily) pochází z česko-německé rodiny, dětství a mládí prožila v Praze. V letech 1965–1971 vystudovala sochařství na Akademii výtvarných umění v Praze, díky politickému uvolnění v druhé polovině šedesátých let měla možnost strávit dva semestry na Academia di Brera v Miláně u hvězdy italského arte povera Marina Mariniho. Po návratu do Československa se účastnila neoficiálních výstavních akcí na Malostranských dvorcích (1981) nebo na Chmelnici v Mutějovicích (1983). V roce 1983 ji na mezinárodní scénu uvedla účast na výstavě New Art v Tate Gallery v Londýně, kam byla vybraná jako jediná umělkyně z Východního bloku. Krátce po své emigraci do Německa v roce 1985 vystavovala v Projekt Room v Museum of Modern Art v New Yorku. Od roku 1990 do 2004 vedla ateliér na Akademii v Düsseldorfu, v letech 2004–2011 působila na Akademii výtvarných umění v Mnichově. Během své kariéry získala řadu ocenění, mezi nimi např. Cena Lovise Corintha (2006), Jill Watson Prize, Pittsburg (1999), Prize of the Philip Morris Dimension V Competition (1985) a další. Její práce byly od poloviny osmdesátých let prezentované v mnoha zahraničních institucích a na uměleckých přehlídkách včetně londýnské Tate, Bienále v Sydney, documenta 8 a na samostatných výstavách v londýnském Riverside Studios či newyorské Museum of Modern Art. Zastoupena je v řadě institucí, jako v Kunsthalle Hamburg, Ludwig Forum für Internationale Kunst v Cáchách, Museum für angewandte Kunst ve Vídni, Vulpinum Kunstsammlung ve Vídni, Henry Moore Foundation v Leedsu, ZKM v Karlsruhe, Musée National d´Art Moderne Centre Pompidou v Paříži, Národní galerii v Praze nebo Hirshhorn Museum and Sculpture Garden ve Washington D. C.