Štefan Tóth

Trojrozměrné efekty

Náhled

Autor Štefan Tóth (1974, Žatec), národnost: česká

Název v originále Three-Dimensional Effects

Rok2015

Materiál a technikaolej na plátně

Rozměry105 × 120 cm

Klasifikace malba

Credit LineKunsthalle Praha

Licenční podmínky

Popis díla Štefan Tóth je český konceptuální malíř, jehož díla se zaměřují na práci s principem apropriace a reinterpretace. Svou apropriační pozornost upíná na rozmanité autory a díla z širokého časového rozsahu sahajícího od baroka až po současnost, což mu umožňují rozsáhlé teoretické znalosti týkající se technologických otázek výstavby obrazu a dějin umění. Forma apropriace u něho není snahou o věrnou nápodobu, spíše ji lze vnímat jako parafrázi původního originálu; jeho autorský posun často spočívá v posunu média, měřítka nebo materiálu. Autorská stopa se zaměřuje také na revizi kontextu díla, protože v procesu manipulace a překódování původního ideového potenciálu díla diváka konfrontuje se schopností rozlišení a upozorňuje na nutnost vlastního smyslového čtení a vnímání díla. Zpravidla pracuje v uzavřených obrazových sériích, přičemž se pokaždé vztahuje k jinému autorovi a volí odlišnou techniku či styl. Obraz pochází z cyklu, v němž Tóth konfrontoval časově identické, ale obsahově diametrálně odlišné modernistické příspěvky. Ohledávání různých modernistických forem přirovnává k detailnímu anatomickému poznání, umožňujícímu vytvářet záhadné mozaiky, jejichž tajemství může odhalit jen zasvěcený pozorovatel. Modernismus vnímá jako abecedu znaků, s níž lze dle libovolného klíče pracovat a skládat nové obrazové celky, které však reflektují, že jejich originalita spočívá právě jen v jejich konfrontaci a přiznání zdrojových dat. Spodní vrstva plátna Three-Dimensional Effects je tvořena malířsky transformovanou surrealistickou koláží Jindřicha Štyrského z cyklu Přenosný kabinet, konfrontující erotický námět z buržoazního prostředí s motivy z anatomické příručky. Radikalita těchto Štyrského koláží spočívala ve skutečnosti, že umělcem se může stát kdokoliv, kdo použije nůžky a svobodnou imaginaci. Tóth však původní, apropriovanou koláž přepisuje malířsky, čímž radikální záměrně nahrazuje tradičním a výlučným. Povrch motivu je pokryt jemným sprejovým popraškem, evokujícím harmonickou sofistikovanost artificialismu, tedy směru, který umělce vnímal jako básníka obrazových forem. Svrchní vrstva obrazu je tvořena citací obrazu s motivem levitujícího kruhu, čtverce a trojúhelníku od Eugena Batze (1905–1986) z období jeho studia na Bauhausu. Tento umělec usiloval o propojení života, umění a technologie a umění vnímal především jako nástroj sociální transformace. Všechny konfrontované modernistické přístupy jsou i přes svou odlišnost založeny na redefinici pozice umělce a prověřování relevantnosti malby, které v uměleckém světě rezonují i dnes. Skrze tento analytický vhled Tóth naznačuje, že ačkoliv v umění již bylo téměř vše řečeno a vše další může být jen opakováním, malba si stále uchovává své opodstatnění právě díky stále nově formulovanému senzuálnímu prožitku. Štefan Tóth (*1974, Žatec) absolvoval v letech 1998–2002 studium scénografie na Divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze. Od roku 2001 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze (v ateliérech restaurování a intermediální tvorby), kde své studium zakončil v roce 2012 doktorským titulem. Absolvoval také studijní stáž na École nationale supérieure des beaux-arts v Paříži (2007) u Christiana Boltanského. Získal několik ocenění a rezidencí, jako Miami meets Milano Prize, Biennale Milano, Tvůrčí stipendium, Ministerstvo kultury České republiky, the Louis Vuitton Moët Hennessy Prize. Mezi lety 2005 a 2007 byl členem anonymní skupiny Kontextual a v roce 2008 spoluzakladatelem Neue Kontextual, která se pohybuje výhradně na poli konceptuálního umění a svými uměleckými realizacemi soustavně definuje fenomén kontextu. Tóthova díla se nachází ve veřejných i soukromých sbírkách po celém světě, např. v Národní galerii v Praze, v Austrálii nebo v nadaci Barceló ve Španělsku. Jeho obraz je také součástí prestižní Yvon Lambert Collection v Avignonu, kde se v roce 2011 objevil na výstavě I believe in Miracles. V roce 2020–2021 byly jeho práce součástí výstavy Rembrandt: Portrét člověka v Národní galerii v Praze.