Julie Béna
Kdo chce být mým koněm?
Autor
Julie Béna
(1982, Paris), národnost: francouzská
Název v originále
Who Wants to Be My Horse?
Rok2018
Materiál a technikaHD video
Rozměry34min, 38sec
Klasifikace
film
Credit LineKunsthalle Praha
Copyright reprodukce
© Julie Béna
Popis díla Eklektický projev umělkyně Julie Béna čerpá podněty z literatury, filmu, divadla, mytologie, dějin umění, masových médií a pop kultury. Její mediální možnosti sahají od videa, divadla, filmu a performance k soše, instalaci a objektu. Pracuje s každodenními obrazy a předměty, přičemž jejich původní význam posouvá do fiktivního kontextu, kde ke svému vyjádření využívá otázku paralelních světů, prostorů a surrealistického narativu. Ve vzniklých hybridních formách dochází v různém poměru k mísení reality a iluzivní imaginace, což souvisí s její dispozicí pro estetiku divadelní a filmové scénografie, kde materialita rukodělných objektů často kontrastuje s technicistní a digitální povahou dalších prvků. V minulých letech rozvinula množství osobních kosmologií, v nichž se v příznačné enigmatické konverzaci setkávají zdánlivě banální charaktery a objekty. Videoinstalace Who wants to be my horse? tematizuje otázku ženských sexuálních vztahů a pornografie ve vztahu k otázce feminismu. Béna tu naráží na názorovou polaritu samotného feministického hnutí, v jehož rámci se názory na tyto otázky diametrálně liší a od konce sedmdesátých let přispěly k výrazné názorové polarizaci hnutí. Silně smyslné, erotické a expresivní video se k problematice pornografie nevyjadřuje explicitně, přestože se k ní zřetelně vztahuje. Poselství v něm obsažené hodnotí autenticitu jako relevantní kvalitu, která má potenciál reformovat tento žánr a upozadit prvky přehnanosti a umělosti, které jsou tradičně spojovány s ryze mužským úhlem pohledu. Julie Béna (*1982, Nice) žije a pracuje mezi Paříží a Prahou. Studovala na Villa Arson a navštěvovala Gerrit Rietveld Academie v Amsterdamu. V letech 2012–2013 participovala na projektu výzkumné laboratoře v Palais de Tokyo v Paříži, vystavovala mimo jiné v Passerelle Art Center v Brestu, Galerii Joseph Tang v Paříži, Národní galerii (Míčovně) v Paříži, Polansky Gallery v Brně. Její nedávné institucionální performance se konaly v Centre Pompidou v Paříži; v M v Lovani; v Institute of Contemporary Arts v Londýně, na Independent Brussels; ve Fondation Ricard a v Palais de Tokyo v Paříži. V roce 2018 byla nominována na PRIX AWARE, umělecké ocenění udělované ženám.
