Jiří Kovanda
Bez názvu
Autor
Jiří Kovanda
(1953, Praha), národnost: česká
Název v originále
Bez názvu
Rok1976
Materiál a technikatuš na papíře
Rozměry45,6 × 31 cm
Klasifikace
kresba
Credit LineKunsthalle Praha
Popis díla Jiří Kovanda je český konceptuální umělec s mezinárodním renomé. Ve svých subtilních a nenápadných performancích, site-specific instalacích a objektech systematicky ohledává oblast mezi životem a uměním a současně prokazuje intuitivní schopnost reagovat na aktuální atmosféru ve společnosti. Sklon k intimitě, lyričnosti a zapojení humoru a ironie dodávají jeho konceptuální tvorbě nezaměnitelné rysy. Kovanda realizoval v polovině sedmdesátých let dnes již legendární konceptuální akce v pražském veřejném prostoru, v nichž i přes svůj vrozený ostych usiloval o navázání mezilidského kontaktu. Akce zachycené na černobílých fotografiích se strojopisnými popisky ukazují apatickou a distancovanou společnost, zasaženou normalizačním procesem. Od body artových akcí se Kovanda na konci sedmdesátých let obrací k minimalistickým instalacím ve veřejném prostoru, které jsou díky své nenápadnosti a použití běžných materiálů rozeznatelné jen zasvěceným. V osmdesátých letech se věnoval zejména malbě ve stylu Neue Wilde a Neo-Geo. Ve způsobu mísení komiksových prvků s uměleckými díly modernismu prokázal originální uchopení postmoderního názoru, v němž zužitkoval své dispozice pro kolážovitost, ironii a znalost dějin umění. V následujícím období se vrací k tvorbě objektů, koláží a asambláží, v nichž je zřetelná návaznost na minimalismus. Příznačný aspekt kutilství a využití předmětů denní potřeby dodávají těmto dílům neobvyklé estetické kvality. Po roce 2000 se také příležitostně vrací k akcím (Líbání přes sklo, Tate Modern, 2007). Bez názvu (Chyba) je výrazově úspornou kresbou, která bezprostředně předchází sérii kreseb na milimetrovém papíru. Plocha je tu tuší rozdělena na tři obdélníky, což evokuje spřízněnost s podněty západního minimalismu. Kovandova kresba však s přiznanou ironií záměrně postrádá minimalistickou preciznost; v přerušovaných a nerovných tazích se zrcadlí role náhody a lidského faktoru, jež dílo posouvají od formalistických znaků směrem k běžnému životu, s nímž Kovandova tvorba konstantně nachází silné propojení. Jiří Kovanda (*1953, Praha) je uměleckým autodidaktem, který cestu k umění nacházel individuálně v nelehkém období normalizace, spojeném s okleštěním občanských svobod. Jedním z iniciačních vlivů, které přispěly k formování jeho umělecké osobnosti, byla výstava Marcela Duchampa ve Špálově galerii (1969), již lze vnímat jako jeden z posledních příspěvků svobodnějších šedesátých let. I přes omezené možnosti se Kovanda i nadále seznamoval se západním konceptualismem; ovlivnila ho také návštěva Polska v polovině sedmdesátých let, díky níž se mu podařilo navázat kontakty s pražským okruhem konceptualistů (Petr Štembera, Karel Miler, Jan Mlčoch). Od druhé poloviny sedmdesátých let se stává součástí neoficiální umělecké scény a paralelně s tím se věnuje výkonu občanského povolání (od roku 1972 působí v depozitu Národní galerie). V průběhu osmdesátých let se účastnil neoficiálních výstavních akcí (tzv. Konfrontace), na nichž se formovala česká malířská postmoderna. V letech 1995–2018 působil jako asistent v malířském ateliéru Vladimíra Skrepla na Akademii výtvarných umění v Praze. V té době představoval v domácím prostředí již přirozenou uměleckou autoritu, jejíž estetika nenápadnosti inspirovala generaci nastupujících umělců. V souvislosti s tím se šíří také širší povědomí o jeho rané konceptuální tvorbě, která se setkává s mezinárodním uznáním. Vystavoval na Documenta 12 v Kasselu (2007) nebo na výstavní přehlídce Transmissions: Art in Eastern Europe and Latin America, 1960–1980 (Museum of Modern Art, New York, 2015–2016). Samostatně vystavoval například ve Wiener Secession (2010) nebo v Reina Sofía v Madridu (2012). Zastoupen je ve sbírkách Centre Pompidou a Tate Modern.
