Tomáš Císařovský
Děd a ruští medvědi
Autor
Tomáš Císařovský
(1962, Praha), národnost: česká
Název v originále
Děd a ruští medvědi
Rok1988
Materiál a technikaakrylová tempera na plátně
Rozměry150 × 135 cm
Klasifikace
malba
Credit LineKunsthalle Praha
Popis díla Tomáš Císařovský patří k výrazným osobnostem české postmoderny a k zakládajícím členům skupiny Tvrdohlaví. Ve své malířské tvorbě reaguje na krizi portrétu a figurální malby obecně a přichází s originálním stylem, který se vyznačuje výrazovou monumentalitou, ale i abstrahovaností a citem pro barvu. Centrální motiv jeho obrazů a akvarelů představuje lidská figura, v jejímž vyobrazení se konstantně prolínají osobní, historické i společenské odkazy s banalitou, prvky narace a morálního ohlédnutí. Jeho práce obvykle vznikají v uzavřených tematických cyklech. K nejznámějším z nich patří cyklus legionářský, habsburský či masarykovský, které se obracejí k přelomovému období vzniku samostatného československého státu a otázce existence a povahy české národní identity. K takto hlubokým tématům se však v souladu s duchem postmoderny zpravidla nevztahuje s majestátní vážností a dokumentární popisností. Naopak využívá pohledu z roviny osobní a kolektivní paměti, která mu umožňuje zapojit do své reflexe také banální a úsměvné prvky či momenty z vlastní rodinné historie, jež tento historický žánr přibližují současné době a potřebě kolektivně sdílených pocitů a zkušeností. Zejména po cestě do Severní a Jižní Ameriky na konci milénia do jeho pláten vstupuje také romantická poloha související s objevováním exotických krajin. Obraz Děd a ruští medvědi (1988) pochází z cyklu Z deníku dědy legionáře. Výchozím materiálem se tu staly kresebné náčrty umělcova dědečka Josefa Charváta, který po skončení první světové války absolvoval strastiplnou a současně podivuhodnou legionářskou cestu z ruské fronty do vlasti. Císařovský si tu tak záměrně vybírá tu část české (česko-slovenské) historie, která byla v době komunistické éry záměrně upozaděna. Příznačně pro tento cyklus dochází k organickému propojení obrazu s textem, čímž plátno získává charakter jakési obrazové pohlednice, již lze vnímat jako záznam dědečkových dojmů ze setkání s cizí a v mnohém vzdálenou zemí. Do jisté míry je tak obraz, stejně jako celý cyklus, možné identifikovat s generačním zájmem o téma identity ve vztahu k vlastní zemi a národnosti. Monumentální nápis azbukou v horní části obrazu reprezentuje jméno malíře Ivana Ivanoviče Šiškina, jedné z předních osobností ruské krajinomalby 19. století. Tři medvědi, vystupující z plochy abstraktního pozadí, jsou potom jeho volnou citací. Obrazový celek doplňuje miniaturní figurka Císařovského strýce a jeho jméno v pravém dolním rohu. Malba v sobě koncentruje postmoderní principy citací, prvky hravé ironie a zdánlivé narace, kde je skutečný příběh redukován jen na pouhý znak. Více než k historii se tedy plátno ve skutečnosti vztahuje k žité současnosti a schopnosti postmoderny mixovat vzájemně nesourodé prvky do jednoho celku. Tomáš Císařovský (*1962, Praha) patří
k výrazným osobnostem české postmoderny. V období osmdesátých let se
pohyboval na neoficiální umělecké scéně, kdy se účastnil nezávislých výstav
mladé generace, tzv. Konfrontací (1984–1987). Souběžně v té době studoval
na Akademii výtvarných umění v Praze (1983–1988) v ateliéru Arnošta Paderlíka.
Na přelomu osmdesátých a devadesátých let se v souvislosti s nově
probuzeným zájmem o umění východní Evropy jeho tvorba stává součástí řady
zahraničních výstavních projektů, mapujících umění současné české a slovenské
umělecké scény: Zeichen im Fluss
(Museum des 20. Jahrhunderts, Vídeň, 1990, reprízováno v Záhřebu, Pécsi a
Praze), Trigon 8 x 2 aus 7 (Neue
Galerie, Graz, 1991, reprízováno v Aarau, Pratu, Bělehradu, Budapešti,
Praze), Prague-Bratislava: D´une
génération l´Autre (Musée d´Art moderne de la Ville de Paris, Paříž, 1992),
Second Exit (Ludwig Forum, Cáchy,
1993). V období devadesátých let patřil ke kmenovým umělcům zastupovaným
legendární galerií MXM, jedné z prvních komerčních galerií po sametové
revoluci. Jeho tvorba byla naposledy souborně představena v roce 2020 na
jeho retrospektivní výstavě v Alšově jihočeské galerii v Hluboké nad
Vltavou. Jeho práce jsou zastoupeny ve sbírkách Národní galerie Praha, Galerie
hlavního města Prahy, Alšově jihočeské galerii v Hluboké nad Vltavou ale i
Museu Arte Contemporana v Rimini nebo Neue Galerie Graz ve Štýrském
Hradci.
