Tomáš Císařovský
Lekce pozitivismu
Autor
Tomáš Císařovský
(1962, Praha), národnost: česká
Název v originále
Lekce pozitivismu
Rok1989
Materiál a technikaakrylová tempera na plátně
Rozměry160 × 130 cm
Klasifikace
malba
Credit LineKunsthalle Praha
Popis díla Tomáš Císařovský patří k výrazným osobnostem české postmoderny a k zakládajícím členům skupiny Tvrdohlaví. Ve své malířské tvorbě reaguje na krizi portrétu a figurální malby obecně a přichází s originálním stylem, který se vyznačuje výrazovou monumentalitou, ale i abstrahovaností a citem pro barvu. Centrální motiv jeho obrazů a akvarelů představuje lidská figura, v jejímž vyobrazení se konstantně prolínají osobní, historické i společenské odkazy s banalitou, prvky narace a morálního ohlédnutí. Jeho práce obvykle vznikají v uzavřených tematických cyklech. K nejznámějším z nich patří cyklus legionářský, habsburský či masarykovský, které se obracejí k přelomovému období vzniku samostatného československého státu a otázce existence a povahy české národní identity. K takto hlubokým tématům se však v souladu s duchem postmoderny zpravidla nevztahuje s majestátní vážností a dokumentární popisností. Naopak využívá pohledu z roviny osobní a kolektivní paměti, která mu umožňuje zapojit do své reflexe také banální a úsměvné prvky či momenty z vlastní rodinné historie, jež tento historický žánr přibližují současné době a potřebě kolektivně sdílených pocitů a zkušeností. Zejména po cestě do Severní a Jižní Ameriky na konci milénia do jeho pláten vstupuje také romantická poloha související s objevováním exotických krajin. Lekce pozitivismu (1989) tvoří součást tzv. masarykovského cyklu, v němž se Císařovský vztahoval k osobnosti prvního československého prezidenta Tomáše Garriqua Masaryka. V kontrastu k tradičnímu uctivému vnímání masarykovského odkazu ho však v duchu hravé a ironické postmoderny zobrazuje ve zcela atypických fantazijních situacích, tolik vzdálených reálným historickým momentům nebo událostem. Touhu ohlédnout se do své národní historie probudila doba rozpadajícího se totalitního systému, spojená s destrukcí hlubšího ideového poselství. Vkladem postmoderního vidění však není snaha o nastolení nového myšlenkového konstruktu, ale spíše hravě ironické zastavení, přinášející distanci a zásadní narušení dosud respektované významové hierarchie mezi různými žánry. V rámci postmoderního pastiše se tak postava prvního prezidenta ocitá v blízkosti charakteristických postmoderních znaků, spojovaných s oblastí kolektivního mýtu. Tomáš Císařovský (*1962, Praha) patří
k výrazným osobnostem české postmoderny. V období osmdesátých let se
pohyboval na neoficiální umělecké scéně, kdy se účastnil nezávislých výstav
mladé generace, tzv. Konfrontací (1984–1987). Souběžně v té době studoval
na Akademii výtvarných umění v Praze (1983–1988) v ateliéru Arnošta
Paderlíka. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let se v souvislosti
s nově probuzeným zájmem o umění východní Evropy jeho tvorba stává
součástí řady zahraničních výstavních projektů, mapujících umění současné české
a slovenské umělecké scény: Zeichen im
Fluss (Museum des 20. Jahrhunderts, Vídeň, 1990, reprízováno
v Záhřebu, Pécsi a Praze), Trigon 8
x 2 aus 7 (Neue Galerie, Graz, 1991, reprízováno v Aarau, Pratu,
Bělehradu, Budapešti, Praze), Prague-Bratislava:
D´une génération l´Autre (Musée d´Art moderne de la Ville de Paris, Paříž,
1992), Second Exit (Ludwig Forum,
Cáchy, 1993). V období devadesátých let patřil ke kmenovým umělcům
zastupovaným legendární galerií MXM, jedné z prvních komerčních galerií po
sametové revoluci. Jeho tvorba byla naposledy souborně představena v roce
2020 na jeho retrospektivní výstavě v Alšově jihočeské galerii
v Hluboké nad Vltavou. Jeho práce jsou zastoupeny ve sbírkách Národní
galerie Praha, Galerie hlavního města Prahy, Alšově jihočeské galerii
v Hluboké nad Vltavou ale i Museu Arte Contemporana v Rimini nebo
Neue Galerie Graz ve Štýrském Hradci.
