Josef Bolf
Love
Artist
Josef Bolf
(1971, Praha), národnost: česká
Název v originále
Love
Z cykluHopeless
Rok2005
Materiál a technikaakryl a sprej na papíře
Rozměry138 × 191 cm
Klasifikacepráce na papíře
Credit LineKunsthalle Praha (Sbírka Evy a Petra Zemanových)
Popis díla Josef
Bolf je jedním z nejvýraznějších umělců na poli současné české
malby. Příznačnými motivy jeho obrazů jsou zraněná a vyděšená dětská nebo
bizarní stvoření. Zobrazené situace jsou prostoupeny pocity smutku,
odporu či bolesti, které vycházejí z osobních tíživých depresivních
stavů autora. Silně v nich rezonuje také jeho osobní zkušenost
dětství prožitého na nedostavěném sídlišti Jižní Město
v době normalizace, kdy v kolektivním podvědomí rezonovalo
potenciální nebezpečí v souvislosti se studenou válkou. V době jeho
vstupu na uměleckou scénu, na přelomu devadesátých a nultých let, se Bolfovi
podařilo rehabilitovat a inovovat existenciální figurální malbu propojením
tématu vlastního dětství s estetikou pokleslých žánrů – komiksu,
béčkových hororů a naivních sci-fi příběhů, videoher, ale i používáním
podřadných materiálů a dětských výtvarných technik. Později se stylizace
jeho obrazů stává klasičtější, obývají je ale stále stejní dětští
hrdinové, ocitající se v odlidštěných kulisách sídlištní architektury, jejíž
betonový vzhled bez fungující infrastruktury vyvolává pocit bezohlednosti vůči
lidskému měřítku. Osobní autobiografická linka se tu prolíná
s množstvím inspiračních zdrojů z prostředí pop kultury, umění,
literatury, ale i teorie psychoanalýzy, čímž otevírá možnost čtení
také z hlediska kolektivní paměti. Jeho tvorba posiluje dojem, že ve svých
obrazech neustále přehrává scény téhož příběhu, disponuje silnou vnitřní
koncentrovaností, ale i schopností vnitřní revitalizace. Díla z poslední
doby, založená na prostupování motivů a jejich novém kolážovitém spojování
a komplikované vrstevnatosti, opouští pole osobní projekce směrem
k podobenství chaosu současného světa, prostoupeného katastrofami a
psychickou labilitou lidského jedince. Bolfovy kresebné cykly vznikají průběžně již od počátku nultých let (cyklus Narapoia, 2002; cyklus Obličeje, 2002–2004; cyklus Velké obličeje, 2005; cyklus Spolužáci, 2008; cyklus Obličeje, 2013–2014 a další). První portrétní kresebné cykly začaly vznikat po krátké tvůrčí pauze v roce 2002, v kontextu jeho tvorby zastupují spontánní proces automatického či poloautomatického tvoření. Souvisí s žánrem komiksu, který jako součást nízkých a pokleslých žánrů sehrál v počátcích jeho tvorby důležitou úlohu. Představují plnohodnotná umělecká díla, v kontrastu ke komplikovanější obrazové produkci současně vyjadřují určitou formu obnažení nebo autoportrétu a zosobňují subjektivní vyjádření vyvěrající z autorovy niterné potřeby založené na externalizaci podprahových zážitků. Love (2005) pochází z cyklu rozměrných černobílých akrylových kreseb Hopeless. V tomto kresebně orientovaném cyklu Bolf zjednodušil a pročistil používané výrazové prostředky. Vedle sebe řazené, monumentálně cítěné figury jsou opětovnou kombinací lidských a zvířecích prvků, do nichž jsou otištěny různé nálady a emocionální rozpoložení, které mohou být vnímány jako projev kolektivního prožívání, ale i otisk autorovy subjektivity a vlastního nitra. Josef Bolf (*1971, Praha)
studoval malbu na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliérech Jiřího
Načeradského, Vladimíra Kokolii a Vladimíra Skrepla. V průběhu studia
absolvoval studijní pobyty na Kongsthögskolan ve Stockholmu a na Akademii
výtvarného umění ve Stuttgartu. V roce 2007 absolvoval rezidenční
pobyt v New Yorku (International Studio and Curatorial Program). Na konci
devadesátých let byl členem generačního uskupení Bezhlavý jezdec,
jehož členové se vesměs přimkli ke konceptuálnímu umění a pohyblivému
obrazu, jemuž se i on příležitostně věnuje. V roce 2005 byl vybrán
mezi finalisty Ceny Jindřicha Chalupeckého, jeho tvorba se průběžně objevuje
na důležitých výstavách věnovaných současnému českému umění. Od roku 2018
je profesorem ateliéru malby na Akademii výtvarných umění v Praze,
v roce 2019 mu Národní galerie Praha uspořádala samostatnou výstavu
(Tušení stínu, Národní galerie Praha – Veletržní palác). Jeho práce byly
samostatně prezentované také na Slovensku (White and Weiss Gallery,
Bratislava, 2022), ve Francii (Galerie Dukan, Paris, 2011, 2016), Maďarsku
(Trafo Gallery, Budapest, 2015), Německu (Galerie Dukan, Lipsko, 2014), Číně (Arcaute
– Arte Contemporáneo, Peking, 2012, 2013), Švýcarsku (Arthobler Gallery,
Curych, 2013) nebo USA (Ana Cristea Gallery, New York, 2010). Mnoho jeho prací
se nachází v řadě institucionálních a privátních sbírkách v České
republice i v zahraničí.
