Skip to main content

Jiří David

Divní lidé

Divní lidé
Divní lidé
Divní lidé
Autor (1956, Rumburk), národnost: česká
Název v originále Divní lidé
Rok1981
Materiál a technikaexperimentální grafika na papíře
Rozměry44,9 × 33,1 cm 
Klasifikace tisk
Credit LineKunsthalle Praha (dlouhodobě zapůjčeno Nadací Evy a Petra Zemanových)
Popis dílaJiří David patří k vůdčím osobnostem českého postmodernismu. Pro svá umělecká vyjádření využívá různá média, jimž je však společná neustálá oscilace mezi romantizující citlivostí a racionálně řízenou úvahou. V jeho syntetizujícím a mnohovrstevnatém pohledu se setkávají vlivy vědeckých, společenských, uměleckých i mediálních rovin skutečnosti. Ve svém neortodoxním vizuálním pojetí si často pohrává s estetikou kýče a implementací nízkých žánrů. David se prostřednictvím svých děl, ale i skrze své veřejné postoje a jednání dlouhodobě vyjadřuje ke stavu společnosti a otázce české národní identity nebo současným sociálním otázkám. Neobává se otevřeně vyjádřit svůj názor, který může být nepříjemný nebo provokovat, což je ve své podstatě zásadní a nepostradatelná podmínka existence demokratické společnosti. Svým postojem tak ukazuje, že naším největším nebezpečím je apolitická společnost, jež je v konečném důsledku porážkou občanských práv a výhrou politické moci, kontrolující a omezující osobní svobody jednotlivce. Mezi jeho nejdůležitější práce patří konceptuální fotografické cykly vznikající v průběhu devadesátých a nultých let (Skryté podoby, Bez soucitu, Moji rukojmí, Pátá pečeť), v nichž se zabýval otázkou identity, manipulace či násilí a jejich ohledávání z různých úhlů pohledu.Grafická tvorba představovala pro Jiřího Davida významnou součást rané tvorby z osmdesátých let. Grafické dílny nepodléhaly žádné zvláštní kontrole, proto měl při výběru motivů a technickém pojetí veškerou volnost. Experimentální grafika Divní lidé (1981) vznikla v průběhu jeho ostravské životní etapy. Abstraktní forma evokuje estetiku informelu; současně ukazuje na osvobozování kresebné a barevné složky, jimiž se odpoutával od oficiálních uměleckých norem směrem k svébytné umělecké autonomii. Jiří David (*1956, Rumburk) v letech 1982–1987 absolvoval studium na Akademii výtvarných umění v Praze. V této době se účastnil neoficiálních výstav, tzv. Konfrontací (1984–1987), v nichž se formovala mladá postmoderní generace, pohybující se zprvu v intencích západního neoexpresionismu, italské transavantgardy a Neue Wilde. Patřil k zakladatelům skupiny Tvrdohlaví (1987–2001), která se zasloužila o hlubší průnik postmodernismu do podoby českého výtvarného umění. V souladu s tím se jeho tvorba od druhé poloviny osmdesátých let posouvala k postmodernímu zacházení s obrazem, založenému na práci se znakem a textem, aby se od devadesátých let profilovala ve svobodném pohybu napříč médii. V letech 1995–2002 vedl ateliér vizuální komunikace na Akademii výtvarných umění v Praze a posléze ateliér intermediální konfrontace na Vysoké škole uměleckoprůmyslové (2004–2020). Od přelomu osmdesátých a devadesátých let se Jiří David pohybuje na mezinárodní scéně, což odstartovalo jeho zastoupení na Apertu v Benátkách. V roce 2015 reprezentoval Českou republiku na 56. benátském bienále, výstava byla posléze reprízovaná v Národní galerii Praha (Jiří David: Apoteóza, 2016). Jeho poslední samostatné výstavy se konaly v Centru pro současné umění Futura (Blíže noci, 2018) nebo Centru současného umění DOX (Jsem tady, 2020). Jeho díla jsou zastoupena v řadě institucí, jako je Národní galerie Praha, Art Institute of Chicago, National Portrait Gallery v Londýně či Ludwig Museum v Budapešti.
Až na kost
Jiří David
1981
Krajina - město
Jiří David
1981
Pláč v krajině
Jiří David
1985
Spánek
Jiří David
Dvojče
Jiří David
1986
Republika
Jiří David
1989
Golgota
Jiří David
1986
Černá kočka
Jiří David
1986
Pod kopcem
Jiří David
1984
Mutant
Jiří David
1985
Adolescent
Jiří David
1985