Jiří David

Dvojče

Náhled

Artist Jiří David (1956, Rumburk), národnost: česká

Název v originále Twin

Rok1986

Materiál a technikakolorovaná akvatinta na papíru

Rozměry39,2 × 27,4 cm

Klasifikacetisk

Credit LineKunsthalle Praha (Sbírka Evy a Petra Zemanových)

Licenční podmínky

Popis dílaJiří David patří k vůdčím osobnostem českého postmodernismu. Pro svá umělecká vyjádření využívá různá média, jimž je však společná neustálá oscilace mezi romantizující citlivostí a racionálně řízenou úvahou. V jeho syntetizujícím a mnohovrstevnatém pohledu se setkávají vlivy vědeckých, společenských, uměleckých i mediálních rovin skutečnosti. Ve svém neortodoxním vizuálním pojetí si často pohrává s estetikou kýče a implementací nízkých žánrů. David se prostřednictvím svých děl, ale i skrze své veřejné postoje a jednání dlouhodobě vyjadřuje ke stavu společnosti a otázce české národní identity nebo současným sociálním otázkám. Neobává se otevřeně vyjádřit svůj názor, který může být nepříjemný nebo provokovat, což je ve své podstatě zásadní a nepostradatelná podmínka existence demokratické společnosti. Svým postojem tak ukazuje, že naším největším nebezpečím je apolitická společnost, jež je v konečném důsledku porážkou občanských práv a výhrou politické moci, kontrolující a omezující osobní svobody jednotlivce. Mezi jeho nejdůležitější práce patří konceptuální fotografické cykly vznikající v průběhu devadesátých a nultých let (Skryté podoby, Bez soucitu, Moji rukojmí, Pátá pečeť), v nichž se zabýval otázkou identity, manipulace či násilí a jejich ohledávání z různých úhlů pohledu. Grafická tvorba představovala pro Jiřího Davida významnou součást rané tvorby z osmdesátých let. Grafické dílny nepodléhaly žádné zvláštní kontrole, proto měl při výběru motivů a technickém pojetí veškerou volnost. Dvojče (1986) ukazuje na výchozí inspiraci v německé Neue Wilde, jejíž svižná gestická estetika a záměrná obsahová plochost poskytly mladé generaci způsob vyjádření, jímž se záměrně vymezovali proti politické reprezentaci a oficiálnímu umění, ale i alternativní neoficiální scéně. V motivu se však současně skrývá reflexe příběhu spolužáka z Akademie, který v průběhu své transformace v muže pod vlivem tlaku okolí spáchala sebevraždu. David tak ukázal na tradicionalistické nastavení české společnosti, která byla uzavřená vůči otázce genderového sebeurčení a práva jedince na svobodný výběr identity. Jiří David (*1956, Rumburk) v letech 1982–1987 absolvoval studium na Akademii výtvarných umění v Praze. V této době se účastnil neoficiálních výstav, tzv. Konfrontací (1984–1987), v nichž se formovala mladá postmoderní generace, pohybující se zprvu v intencích západního neoexpresionismu, italské transavantgardy a Neue Wilde. Patřil k zakladatelům skupiny Tvrdohlaví (1987–2001), která se zasloužila o hlubší průnik postmodernismu do podoby českého výtvarného umění. V souladu s tím se jeho tvorba od druhé poloviny osmdesátých let posouvala k postmodernímu zacházení s obrazem, založenému na práci se znakem a textem, aby se od devadesátých let profilovala ve svobodném pohybu napříč médii. V letech 1995–2002 vedl ateliér vizuální komunikace na Akademii výtvarných umění v Praze a posléze ateliér intermediální konfrontace na Vysoké škole uměleckoprůmyslové (2004–2020). Od přelomu osmdesátých a devadesátých let se Jiří David pohybuje na mezinárodní scéně, což odstartovalo jeho zastoupení na Apertu v Benátkách. V roce 2015 reprezentoval Českou republiku na 56. benátském bienále, výstava byla posléze reprízovaná v Národní galerii Praha (Jiří David: Apoteóza, 2016). Jeho poslední samostatné výstavy se konaly v Centru pro současné umění Futura (Blíže noci, 2018) nebo Centru současného umění DOX (Jsem tady, 2020). Jeho díla jsou zastoupena v řadě institucí, jako je Národní galerie Praha, Art Institute of Chicago, National Portrait Gallery v Londýně či Ludwig Museum v Budapešti.