Josef Bolf
Nápisy
Autor
Josef Bolf
(1971, Praha), národnost: česká
Název v originále
Nápisy
Rok2004
Materiál a technikabarevné šelaky, fixy, akryl, spreje a samolepící fólie na plastové desce
Rozměry14,6 × 150 cm (panel)
Klasifikace
malba
Credit LineKunsthalle Praha (dlouhodobě zapůjčeno Nadací Evy a Petra Zemanových)
Popis dílaJosef Bolf je jedním z nejvýraznějších umělců na poli současné české malby. Příznačnými motivy jeho obrazů jsou zraněná a vyděšená dětská nebo bizarní stvoření. Zobrazené situace jsou prostoupeny pocity smutku, odporu či bolesti, které vycházejí z osobních tíživých depresivních stavů autora. Silně v nich rezonuje také jeho osobní zkušenost dětství prožitého na nedostavěném sídlišti Jižní Město v době normalizace, kdy v kolektivním podvědomí rezonovalo potenciální nebezpečí v souvislosti se studenou válkou. V době jeho vstupu na uměleckou scénu, na přelomu devadesátých a nultých let, se Bolfovi podařilo rehabilitovat a inovovat existenciální figurální malbu propojením tématu vlastního dětství s estetikou pokleslých žánrů – komiksu, béčkových hororů a naivních sci-fi příběhů, videoher, ale i používáním podřadných materiálů a dětských výtvarných technik. Později se stylizace jeho obrazů stává klasičtější, obývají je ale stále stejní dětští hrdinové, ocitající se v odlidštěných kulisách sídlištní architektury, jejíž betonový vzhled bez fungující infrastruktury vyvolává pocit bezohlednosti vůči lidskému měřítku. Osobní autobiografická linka se tu prolíná s množstvím inspiračních zdrojů z prostředí pop kultury, umění, literatury, ale i teorie psychoanalýzy, čímž otevírá možnost čtení také z hlediska kolektivní paměti. Jeho tvorba posiluje dojem, že ve svých obrazech neustále přehrává scény téhož příběhu, disponuje silnou vnitřní koncentrovaností, ale i schopností vnitřní revitalizace. Díla z poslední doby, založená na prostupování motivů a jejich novém kolážovitém spojování a komplikované vrstevnatosti, opouští pole osobní projekce směrem k podobenství chaosu současného světa, prostoupeného katastrofami a psychickou labilitou lidského jedince. Nápisy (2004) představují
vedlejší segment paralelně vznikajících experimentálních abstrakcí; vycházejí
z hudební inspirace a zdánlivě mají evokovat názvy písní nebo desek.
Intuitivní způsob práce vycházející z komiksové estetiky dal vzniknout
zvláštním nabobtnalým tvarům, které se vztahují k vizualitě graffiti nápisů a
současně evokují bující formy proměňující se do podoby zvířecích hlav, což
odkazuje na Bolfovo pojetí abstraktního znaku jako nositele emocionálního
významu. Josef Bolf (*1971, Praha) studoval malbu na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliérech Jiřího Načeradského, Vladimíra Kokolii a Vladimíra Skrepla. V průběhu studia absolvoval studijní pobyty na Kongsthögskolan ve Stockholmu a na Akademii výtvarného umění ve Stuttgartu. V roce 2007 absolvoval rezidenční pobyt v New Yorku (International Studio and Curatorial Program). Na konci devadesátých let byl členem generačního uskupení Bezhlavý jezdec, jehož členové se vesměs přimkli ke konceptuálnímu umění a pohyblivému obrazu, jemuž se i on příležitostně věnuje. V roce 2005 byl vybrán mezi finalisty Ceny Jindřicha Chalupeckého, jeho tvorba se průběžně objevuje na důležitých výstavách věnovaných současnému českému umění. Od roku 2018 je profesorem ateliéru malby na Akademii výtvarných umění v Praze, v roce 2019 mu Národní galerie Praha uspořádala samostatnou výstavu (Tušení stínu, Národní galerie Praha – Veletržní palác). Jeho práce byly samostatně prezentované také na Slovensku (White and Weiss Gallery, Bratislava, 2022), ve Francii (Galerie Dukan, Paris, 2011, 2016), Maďarsku (Trafo Gallery, Budapest, 2015), Německu (Galerie Dukan, Lipsko, 2014), Číně (Arcaute – Arte Contemporáneo, Peking, 2012, 2013), Švýcarsku (Arthobler Gallery, Curych, 2013) nebo USA (Ana Cristea Gallery, New York, 2010). Mnoho jeho prací se nachází v řadě institucionálních a privátních sbírkách v České republice i v zahraničí.
