Katharina Grosse
Bez názvu
Artist
Katharina Grosse
(1961, Freiburg), německá
Název v originále
Ohne Titel
Rok2017
Materiál a technikaakryl na plátně
Rozměry226 × 158 cm
Klasifikacemalba
Credit LineKunsthalle Praha
Popis dílaKatharina
Grosse je mezinárodně renomovaná německá umělkyně. Své imerzivní exteriérové a
interiérové instalace vytváří prostřednictvím průmyslových stříkacích pistolí,
s nimiž začala pracovat v devadesátých letech v souvislosti se
snahou vystoupit z hranic klasického závěsného obrazu. Zacházení
s barvou v její syrové průmyslové podobě vneslo do její práce nové
výrazové možnosti a současně umožnilo pohltit okolní prostor barevnými nánosy a
rozvinout malbu do monumentálního plošného výsledku, v čemž nachází intuitivní
spojení s americkým land artem šedesátých a sedmdesátých let. Grosse svým
tvůrčím procesem oslavuje barvu a využívá její duchovní významové aspekty, ale
i smyslový a emocionální potenciál; barva tu překračuje vytčené hranice a navazuje
bezprostřední vztah s divákem. Barvy, které tvoří hlavní podstatu její
práce, se rozprostírají po různých typech povrchů, jako závoj pohlcují okolní
plochy (sochy, fasády, plátna, předměty denní potřeby) a vytváří nový
imaginativní prostor, jež v sobě automaticky nese silnou emocionální, ale i
haptickou informaci. Proces, během něhož autorka v ochranném obleku podle
šablon rozstřikuje lehký barevný aerosol, tu postupně dosedá na zvolené povrchy.
Vrstvy barev přidává postupně, spojuje je do jednotlivých, vzájemně se
prostupujících vrstevnatých barevných zón, aniž by ztratily něco ze své volné
gestické povahy a silné haptické kvality. Pokaždé tu vzniká nové pole
prostorových vztahů s nezaměnitelnou atmosférou. Způsob jejího přístupu k malbě lze označit za
novou, post-mediální artikulaci malby, která v sobě nese jistou míru revolty
proti institucionálnímu uchopení uměleckého díla jako hmotného fyzického
artefaktu. Grosse v ráci svých obrazů i prostorových instalací vytváří svět
imaginativních představ a obrazů.Její práce vždy úzce koexistují s místem,
do něhož jsou zasazeny. Barvu lze současně vnímat jako výrazný transformativní
prvek, jež umožňuje zpochybňovat kontury naší reality, přemýšlet a pohybovat se
v odlišných myšlenkových vzorcích. Tento iniciační prvek obsahuje
poselství pozitivních a intenzivních pocitů a emocionálních prožitků,
překračuje kulturní a společenské hranice, otevírá otázky sociální
zodpovědnosti, ekologie a udržitelnosti. Divák se stává součástí díla, kde je
konfrontován s fyzickou realitou okolního prostoru a intenzivním,
expanzivním pojetím fyzického gesta. Jedním ze zásadních vývojových kroků její
tvorby se pro Katharinu Grosse stalo pomalování vlastní ložnice v roce
2006, které přineslo transformaci předmětů a novou perspektivu a materialitu,
překročení malby směrem k intenzivnímu propojení obrazu s životem a vytvoření nové komplexní
skutečnosti. Od roku 2014 používá ve velkých prostorových instalacích také
rozměrné textilie, které vytvářejí prostor v prostoru, nezávislý na
prostorových dispozicích galerie. Prostřednictvím
svých dočasných exteriérových intervencí upozorňuje také na ničivé dimenze
přírodních živlů, expanduje do přírodního prostředí a krátkodobě mění zákony
jejich vnitřní harmonie (Untitled,
bienále Prospect, New Orleans, 2008; Rockaway, MoMA PS1, 2016; Asphalt
Air and Hair, ARoS trienále The Garden – End of Times, Beginning of Time,
Aarhus, 2017). Obraz O. T. (2017) vizualizuje autorčino pojetí umění jakožto procesu postupného přidávání jednotlivých barevných vrstev, jímž otevírá několik možných vnímání povrchu a prostoru. Grosse plátno vytvořila s použitím airbrushové pistole a ručně vyráběných papírových šablon, které umožňují nanášet barvu jen do předem vytčených ploch. Ačkoliv se jedná o prostor klasického závěsného obrazu, vtiskla do něho Grosse svou zkušenost s vytvářením prostorových instalací a procesuálním vytvářením díla, které se stává událostí, oslavou barvy a jejích hlubokých symbolických a mysteriózních obsahů, jejímž prostřednictvím usiluje o transformaci našeho vnímání a přístupu k okolnímu světu. Katharina Grosse (*1961,
Freiburg im Breisgau) vyrůstala ve východním Německu a vyrovnávala se
s temnou historií země. V současnosti žije a působí v Berlíně. Studovala
u malíře Gottharda Graubnera na Kunstakademie Düsseldorf a také Kunstakademie
Münster. Během studijních let v Düsseldorfu měla také velmi blízký vztah
k ateliéru Nam June Paika a zajímala se o video, což v ní vzbuzovalo
myšlenky na zanechání malby, a to se později přeneslo do jejího inovativního
přístupu k tomuto dosud převážně konzervativnímu médiu. Grosse malbu také
vyučuje: učila na Kunsthochschule
Berlin-Weißensee (2000–2009) a následně na Kunstakademie v Düsseldorfu (2010–2018). Katharina
Grosse absolvovala několik stipendií a tvůrčích pobytů: Villa Romana Preis ve
Florencii (1992), Karl Schmidt-Rottluff-Stipendium (1993), stipendium nadace
Kunstfonds Bonn e.V. (1995). Je také držitelkou několika uměleckých ocenění:
obdrželaFred-Thieler-Preis (2003) nebo Oskar Schlemmer Preis (2014). Mezi její
nedávné institucionální výstavy a site-specific malířské intervence patří: Chill
Seeping from the Walls Gets between Us (HAM Helsinki Art Museum, Finsko, 2021); Helsinki Biennale (2021); It Wasn’t Us (Hamburger Bahnhof – Museum
für Gegenwart, Berlín, 2020/2021); Mural:
Jackson Pollock I Katharina Grosse (Museum of Fine Arts, Boston,
2019/2020); Mumbling Mud (chi K11 art
museum, Shanghai, 2018/2019; chi K11 art space, Guangzhou, 2019); Wunderbild (Národní galerie Praha –
Veletržní palác, 2018/2019); The Horse
Trotted Another Couple of Metres, Then It Stopped (Carriageworks, Sydney,
2018); This Drove My Mother Up the Wall
(South London Gallery, Londýn, 2017); Asphalt
Air and Hair (ARoS Triennial, Aarhus, 2017); Rockaway (pro program Rockaway! ve Fort Tilden, realizováno pro
MoMA PS1, New York, 2016); Untitled
Trumpet (56. Benátské bienále, Benátky, 2015); Seven Hours, Eight Rooms, Three Trees (Museum Wiesbaden, 2015); Yes no why later (Garage Museum of
Contemporary Art, Moskva, 2015); Psychylustro
(Philadelphia Mural Arts Programme, 2014). Dílo Kathariny Grosse je zastoupené v Centre Pompidou v Paříži,
v Kunsthaus Zürich,
Museu of Modern Art v New Yorku a celé řadě dalších institucí.
Pro tento záznam nebyla nalezena žádná díla.
