Milan Knížák
Zab se a let' - Prometheus
Artist
Milan Knížák
(1940, Plzeň), národnost: česká
Název v originále
Zab se a let' - Prometheus
Rok1986
Materiál a technikatextil a akryl na plátně
Rozměry250 × 600 cm
Klasifikacemalba
Credit LineKunsthalle Praha
Popis díla Milan Knížák je mezinárodně známý český umělec, autor eventů, výtvarného umění, designu, módy, básní, fotografií a hudby. Byl členem mezinárodního hnutí Fluxus a v roce 1965 byl jmenován ředitelem východní sekce Fluxu (tzv. Fluxus East). Na počátku šedesátých let vytvořil řadu pomíjivých realizací, k jejichž charakteristice patřilo uplatnění konkrétního prostoru. Jeho pouliční akce, výstavy a happeningy z doby skupiny Aktuálního umění (založena 1964), následně přejmenované na Aktual (1966–1973), se výrazně odlišovaly od aranžovaných happeningů jeho západních kolegů. Knížákovy akce se na rozdíl od amerických happeningů záměrně otevíraly náhodě. Důležitý prvek tu představuje lidské tělo jako hlavní příměr k realitě. Do určité míry byly založeny na práci s náhodným a nehledaným publikem a hravém ozvláštnění všedních činností. Jejich záměrem bylo překročit hranice umění směrem ke společenskému bytí a intervenovat do fyzického i duchovního prostředí každého člověka. Umění není v tomto pojetí jen artefaktem, ale i procesem s hravou a spirituálně didaktickou funkcí. V průběhu sedmdesátých let prochází Knížákova tvorba procesem výraznější dematerializace a konceptualizace a svým rozesíláním návodů, pokynů a výzev vstupuje Knížák do kontextu mailartové vlny sedmdesátých let. Se zájmem o rozšířené pole umění souvisí také jeho intervence do módního designu. Výraznou roli hrají oděvy také v kontextu akcí, kde je pálí nebo maluje na lidské tělo. Přes módu, šatové koláže a látkové obrazy dospěl v 80. letech také k asamblážovým látkovým plátnům. Pozdější obrazy a objekty se pohybují v intencích postmoderní eklektičnosti, hry s estetikou kýče a citací děl jiných mistrů, jejichž prostřednictvím vyjevuje Knížák svůj ironický komentář k soudobé společnosti. Název díla Zab se a leť – Prométheus odkazuje k stejnojmennému názvu písně skupiny Aktual, vzniklé v roce 1968, a je součástí širší řady látkových asamblážových děl s identickým názvem. Monumentální textilní asambláž je tvořena mixem pestrobarevných oděvů, z jehož skrumáže vychází pestrobarevná mužská figura, pod níž je umístěn nápis Kill yourself and fly, který je možné vnímat jako parafrázi mytologického příběhu o Prometheovi, ale také jako ironickou reakci na zákony normativní společnosti ve prospěch snění a svobody. Obsahové zatížení obrazu je však ve skutečnosti spíše zdánlivé, podstata obrazu tkví především v jeho materialitě a emocionální a výtvarné povaze. Milan Knížák (*1940, Plzeň) žije a působí v Praze. V roce 1958 byl přijat do přípravného ročníku na Akademii výtvarných umění v Praze, odkud byl po roce vyloučen. Po dokončení povinné vojenské služby pracoval jako uklízeč. Posléze v letech 1963–1964 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze, ale studium nedokončil. Od počátku šedesátých let uskutečnil v exteriéru Prahy sám (Demonstrace pro všechny smysly, 1964; Demonstrace jednoho, 1964) nebo se členy skupiny Aktual několik výrazných performancí. V roce 1966 uspořádal v Praze spolu s Benem Vautierem a Jeffem Bernerem Fluxus festival, od téhož roku byl v záznamech StB evidován jako nepřátelská osoba. Období let 1968–1970 strávil na pozvání členů skupiny Fluxus ve Spojených státech amerických. Po svém návratu byl sledován a stíhán Státní bezpečností. V roce 1974 obdržel stipendium DAAD, ale pobyt v Berlíně mu bylo dovoleno realizovat až o pět let později (1979–1980). V období let 1990–1997 působil na pozici rektora Akademie výtvarných umění v Praze, kde v letech 1990–2016 vedl také Intermediální ateliér. Řadu let byl ředitelem Národní galerie v Praze (1999–2011). Přednášel na českých a zahraničních univerzitách a účastnil se mnoha samostatných a skupinových výstav doma i v zahraničí. Věnuje se také vlastní publikační činnosti. Jeho díla jsou zastoupena v řadě důležitých institucionálních sbírek doma i v zahraničí (Národní galerie Praha, Stadtgalerie Stuttgart, Sprengel Museum Hannover, Museum of Modern Art v New Yorku či Tate Modern v Londýně).
