Bohumil Kubišta
Žena s kočárkem
Artist
Bohumil Kubišta
(1884, Vlčkovice - 1918, Praha), národnost: česká
Název v originále
Žena s kočárkem
Rok1908
Materiál a technikaolej na plátně
Rozměry 50 × 66 cm
Klasifikacemalba
Credit LineKunsthalle Praha
Popis dílaBohumil Kubišta byl významný
český modernistický malíř, pro něhož byl určující téměř vědecký přístup ke
stylovým formám, ale i důraz na vnitřní emocionalitu a produchovnění obrazu.
Pro jeho umělecké počátky, spojené s členstvím ve skupině Osma (1907–1908),
bylo směrodatné experimentování a recepce různých vlivů z oblasti starého
umění, ale i francouzského moderního umění a generačního podnětu norského
malíře Edvarda Muncha. Po první výstavě skupiny Osma (1907) se začal intenzivně
zajímat o barvu a otázku její komplementární vztahovosti, symboliky,
psychologického působení a schopnosti tvárného budování obrazové formy. Dvě
cesty do Paříže (duben – červen 1909 a prosinec 1909 – červen 1910) Kubištovi
umožnily bezprostřední konfrontaci se soudobým vývojem francouzské scény. Pro
následující obrazy je patrné svébytné promýšlení otázek obrazové výstavby a
geometrizace tvarů. Toto směřování bylo patrné již v některých obrazech
z druhé poloviny roku 1909 v reakci na podněty tvorby El Greca, Paula
Cézanna, André Deraina či Othona Friesze nebo Georgese Braqua; od roku 1910 také v reakci na gotické
umění a setkání s protokubistickými a analytickými obrazy Pabla Picassa na
výstavě v Kahnweilerově uměleckém obchodě v Paříži. K estetice
kubismu se však Kubišta blížil jen výjimečně, jeho poznání mu otevřelo cestu ke
svobodnému pojetí reality, v němž se mimo jiné syntetizovaly i dobové
vlivy futurismu. Jeho obrazy prozrazují také bytostně expresionistickou podstatu
jeho tvorby a trvalý důraz na spiritualitu, přičemž za originálními reakcemi na
aktuální umělecké otázky stojí specifické ukotvení v myšlenkovém prostoru
střední Evropy. Jeho závěrečné tvůrčí období (1914–1918) silně ovlivnila
vojenská služba, kdy se vzdaluje intencím kubismu a futurismu a směřuje
k novým možnostem rozkladu či opětovného skládání obrazové reality. Z
obsahového hlediska sem vstupuje téma duchovní jednoty člověka s kosmem,
ale i otázky pomíjivosti a neodvratitelnosti osudu. Obraz Žena s kočárkem (1908) byl zřejmě pod názvem Doma vystaven na druhé výstavě skupiny
Osma v Topičově salonu v Praze v roce 1908. Spolu
s výtvarně spřízněným obrazem Interiér
(Národní galerie Praha) nabízí jiný pohled do stejné místnosti a ukazuje na
tehdejší silné vlivy Vincenta van Gogha na Kubištovy tehdejší práce. Exprese
obrazu souvisí také s aplikací systému výrazných komplementárních barev,
ale i silnými nánosy barevné hmoty, znatelným štětcovým rukopisem a prodchnutím
barvy světlem. Způsob aplikace barev směřuje k vyjádření tvaru barvou a
zavržení konvenční modelace světlem a stínem. Mimo ryze formální otázky však
Kubištu zajímala i obsahová složka obrazu. Prostý interiér a důraz na vzájemný
intimní kontakt ženy a dítěte ukazuje na Kubištovu tehdejší snahu přinést nové
možnosti obrazové reprezentace, koncentrující se na existencialistické otázky
života jeho nejbližších. Bohumil
Kubišta (1884, Vlčkovice u Hradce Králové – 1918, Praha) krátce studoval na
Uměleckoprůmyslové škole v Praze, posléze přestoupil na Akademii
výtvarných umění do ateliéru Vlaho Bukovace, odkud byl v roce 1905
vyloučen. Během svého studijního pobytu ve Florencii (1906–1907) studoval na Reale
Instituto di Belle Arti di Firenze a seznamoval se s bohatými uměleckými
sbírkami starého umění. Účastnil se obou výstav (1907, 1908) skupiny Osma,
která propojovala mladé české umělce s jejich vrstevníky z německo-židovské komunity. Výraznou zkušeností pro něho byly dva pařížské
pobyty (1909 a 1909–1910), během nichž se seznámil s francouzským
prostředím a navázal řadu kontaktů, díky kterým se mohl podílet na organizaci
pražské výstavy Nezávislých (1910), prezentující soudobé umělecké tendence
pařížské scény. Jeho výrazné intelektuální schopnosti ho předurčily také
k formulování svébytného uměleckého programu a brilantní reflexi tvorby
jiných autorů. V průběhu svého života v domácím prostředí příliš
nevystavoval, ale v letech před první světovou válkou se jeho práce často
objevovaly na výstavách v Německu. Účastnil se všech čtyř výstav Neue
Secession v Berlíně a také některých jejích putovních výstav. Od roku 1911
patřil k tzv. pasivním členům skupiny Die Brücke. Spolu s umělci ze
Skupiny výtvarných umělců vystavoval na velké mezinárodní výstavě Sonderbundu
v Kolíně nad Rýnem (1912). V roce 1913 byl zařazen do rozsáhlé Výstavy futuristů a expresionistů
v Budapešti a byl také zastoupen na výstavě Futuristů, kubistů a expresionistů ve Lvově. V Praze
vystavoval na 45. výstavě Spolku výtvarných umělců Mánes Moderní umění (1914), jejíž skladbu sestavil francouzský kritik a
básník Alexandre Mercereau. V dubnu 1913 nastoupil z finančních
důvodů profesionální vojenskou dráhu, období let 1914–1918 pro něho tedy bylo
spojeno s intenzivní vojenskou službou. Krátce po návratu do Prahy v roce
1918 předčasně umírá na španělskou chřipku. Jeho práce byly po celé následující
období prezentovány v kontextu českého modernismu na výstavách doma i
v zahraničí. Po první světové válce se k jeho odkazu programově
přihlásila generace mladých tvůrců Uměleckého svazu Devětsil. Jeho práce, spolu
s odkazem českého expresionismu a kubismu, sehrály také důležitou roli při
oživení tradice českého modernismu na konci padesátých let. K zásadnímu
zhodnocení Kubištova uměleckého přínosu přispěly zejména knižní (Bohumil Kubišta a Evropa, Praha, Academia
2020) a výstavní projekty posledních let (Křičte ústa! Předpoklady expresionismu, Galerie hlavního města Prahy – Městská knihovna,
Praha, 2006–2007; Sváry zření:
Fazety modernity na přelomu 19. a 20. století, 1890–1918, Dům umění,
Ostrava, 2008; Zářivý krystal: Bohumil Kubišta a české umění 1905–2013. Průniky,
střety, přesahy, Dům umění, Ostrava 2014; Rembrandtova tramvaj: Kubismus, tradice a „jiné“
umění, Západočeská galerie v Plzni, Plzeň, 2015; Rozlomená
doba 1908–1928: Avantgardy ve střední Evropě, Muzeum umění, Olomouc 2018; Kubišta–Filla:
Plzeňská disputace, Západočeská galerie v Plzni, Výstavní síň Masné
krámy, Plzeň, 2019).
Pro tento záznam nebyla nalezena žádná díla.
