Aleš Lamr
Červen v Potštejně
Artist
Aleš Lamr
(1943, Olomouc - 2024, Praha), národnost: česká
Název v originále
June in Potštejn
Rok1973
Materiál a technikakombinovaná technika na plátně
Rozměry145 × 110 cm
Klasifikacemalba
Credit LineKunsthalle Praha
Popis díla Aleš Lamr je český malíř, pracuje také jako grafický designer, sochař, keramik a má za sebou řadu realizací v architektuře. Jeho práce jsou příznačné výrazným koloristickým přístupem a plošnou, organickou kresebností, což jim dodává nezaměnitelnou hravost. Motiv z počátku sedmdesátých let zastupuje Lamrův tehdejší příznačný styl, vyznačující se jemnou černou obrysovou kresbou a exaltovanou barevností, prozrazující jeho manýrizující dispozice. Plošné kresebné pojetí se nezbavuje prostorovosti, vynalézavá práce s kulisami prostorových plánů vytváří jeviště, které autorovi poskytuje prostor ke spontánnímu rozvinutí předmětného motivu. Motiv vesnického jara s naznačenými velikonočními kraslicemi a jablky představuje současně Lamrovu osobní syntézu české grotesky a amerického pop artu a lze ho tak nahlížet jako jeho osobní návrh, jak odlehčit tíživé období normalizace. Lamr (*1943, Olomouc) absolvoval v roce 1964 Střední uměleckoprůmyslovou školu v Brně, obor prostorového designu u prof. J. A. Šálka. Získal zkušenosti na poli scénografie a osvojil si výtvarné techniky malby, grafiky, práce se dřevem, sklem, kovem, plastem a papírem. Během nové vlny české kinematografie (1966–1968) pracoval jako asistent režie Československého státního filmu na Barrandově. Jeho tvorba z průběhu šedesátých let je poctou mystickému univerzálnímu mýtu, přesahujícímu celý náš svět a lidstvo. Ačkoliv Lamr na uměleckou scénu vstupoval v době, kdy vrcholil zájem o krajní podoby abstrakce, zůstala v centru jeho výtvarného zájmu figura. V závěru šedesátých let si Aleš Lamr osvojil a po svém vyložil hravou barevnost pop artu a originálním způsobem navázal na podněty narativní figurace (výstava Gérarda Gassiota-Talabota v Galerii Václava Špály, 1966), ale byl ovlivněn také dědictvím domácího manýrismu. Vytvořil svět fantazijně metaforického vyprávění, který vycházel z běžných reálií současného života. Od počátku sedmdesátých let charakterizuje Lamrův výtvarný styl volná obrysová kresba předmětů a figur; plochy jsou vyplněné pestrými, ale harmonicky změkčenými tóny akrylových barev, které vytvářejí dynamickou tvarovou mozaiku. Mizí rozdíl mezi tvarem konkrétního předmětu odvozeným z reality a zcela abstraktním znakem a silueta objektu i jeho vnitřní struktura se plynule spojují s okolním prostorem skvrnami shodných barev. Jeho obrazy z tohoto období lze volně řadit k „české grotesce“ a Nové figuraci, ale patrné jsou konotace i s americkým pop artem s jeho plošným grafismem a reportážní věcností. Hravě groteskní podoba Lamrovy Nové figurace, vyznačující se spontánní hrou s tvary, sklonem k narativitě a radostí z volného bílého prostoru navazovala na osvobozující optimismus konce šedesátých let a odlehčovala chmurnou atmosféru okupační beznaděje normalizačních let. V osmdesátých letech, kdy všeobecná únava společnosti z normalizační atmosféry vrcholila, se v Lamrových obrazech objevuje temná barva, z níž vystupují motivy duhy, hvězdy, spirály nebo kříže, jako barevné symboly vztažené spíše k nebi než k zemi. Obrazy jsou prostoupeny duchovnem a hlubokou osobní vírou a s tímto respektem k duchovním hodnotám je spojená zvýšená míra abstrakce a směřování k úhrnným symbolickým tvarům s nadčasovou platností. Po roce 1989 se Lamrovo obrazové vyjádření posunulo směrem k většímu formátu, zobecnění, výrazové lehkosti a svobodné imaginaci, symbolizující dynamiku moderního světa i osvobozující moment živelné radosti ze života. Je členem výtvarného oddělení Umělecké besedy, v letech 1991–2013 byl také členem Sdružení českých umělců grafiků Hollar. V roce 1985 získal třetí místo v soutěži Premió Juan Miró v Barceloně. Žije a pracuje v Praze a Petrovičkách.
