Jiří David
Ohňostroj
Artist
Jiří David
(1956, Rumburk), národnost: česká
Název v originále
Ohňostroj
Rok1991
Materiál a technikasítotisk na papíře
Rozměry42 × 29,9 cm
Klasifikacetisk
Credit LineKunsthalle Praha (Sbírka Evy a Petra Zemanových)
Popis dílaJiří David patří k vůdčím osobnostem českého postmodernismu. Pro
svá umělecká vyjádření využívá různá média, jimž je však společná neustálá
oscilace mezi romantizující citlivostí a racionálně řízenou úvahou. V jeho
syntetizujícím a mnohovrstevnatém pohledu se setkávají vlivy vědeckých,
společenských, uměleckých i mediálních rovin skutečnosti. Ve svém neortodoxním
vizuálním pojetí si často pohrává s estetikou kýče a implementací nízkých
žánrů. David se prostřednictvím svých děl, ale i skrze své veřejné postoje a
jednání dlouhodobě vyjadřuje ke stavu společnosti a otázce české národní
identity nebo současným sociálním otázkám. Neobává se otevřeně vyjádřit svůj
názor, který může být nepříjemný nebo provokovat, což je ve své podstatě
zásadní a nepostradatelná podmínka existence demokratické společnosti. Svým
postojem tak ukazuje, že naším největším nebezpečím je apolitická společnost,
jež je v konečném důsledku porážkou občanských práv a výhrou politické
moci, kontrolující a omezující osobní svobody jednotlivce. Mezi jeho
nejdůležitější práce patří konceptuální fotografické cykly vznikající
v průběhu devadesátých a nultých let (Skryté podoby, Bez soucitu, Moji rukojmí,
Pátá pečeť), v nichž se zabýval otázkou identity, manipulace či násilí a
jejich ohledávání z různých úhlů pohledu. Grafická tvorba představovala pro Jiřího Davida významnou součást rané tvorby z osmdesátých a počátku devadesátých let. Ohňostroj (1991) je volnou imaginativní reflexí hedonistických časů oslav a společenského optimismu, které se s odstupem ukázaly jako příliš naivní a nepoučené. Jiří David (*1956, Rumburk) v letech 1982–1987 absolvoval studium
na Akademii výtvarných umění v Praze. V této době se účastnil
neoficiálních výstav, tzv. Konfrontací (1984–1987), v nichž se formovala
mladá postmoderní generace, pohybující se zprvu v intencích západního
neoexpresionismu, italské transavantgardy a Neue Wilde. Patřil
k zakladatelům skupiny Tvrdohlaví (1987–2001), která se zasloužila o
hlubší průnik postmodernismu do podoby českého výtvarného umění. V souladu
s tím se jeho tvorba od druhé poloviny osmdesátých let posouvala k
postmodernímu zacházení s obrazem, založenému na práci se znakem a textem, aby
se od devadesátých let profilovala ve svobodném pohybu napříč médii.
V letech 1995–2002 vedl ateliér vizuální komunikace na Akademii výtvarných
umění v Praze a posléze ateliér intermediální konfrontace na Vysoké škole
uměleckoprůmyslové (2004–2020). Od přelomu osmdesátých a devadesátých let se
Jiří David pohybuje na mezinárodní scéně, což odstartovalo jeho zastoupení na
Apertu v Benátkách. V roce 2015 reprezentoval Českou republiku na 56.
benátském bienále, výstava byla posléze reprízovaná v Národní galerii
Praha (Jiří David: Apoteóza, 2016).
Jeho poslední samostatné výstavy se konaly v Centru pro současné umění
Futura (Blíže noci, 2018) nebo Centru
současného umění DOX (Jsem tady,
2020). Jeho díla jsou zastoupena v řadě institucí, jako je Národní galerie
Praha, Art Institute of Chicago, National Portrait Gallery v Londýně či
Ludwig Museum v Budapešti.
Jiří David