Géza Perneczky
Pojmy jako komentáře
Artist
Géza Perneczky
(1936, Keszthely), národnost: maďarská
Název v originále
Concepts Like Commentary
Rok1971
Materiál a technikastříbrotisk
Rozměry21 × 29,5 cm (panel)
Klasifikacefotografie
Credit LineVintage Galéria, dlouhodobě zapůjčeno Kunsthalle Praha
Popis díla Géza Perneczky je výrazným představitelem maďarského konceptuálního umění a maďarské neoavantgardy. Jako umělec byl aktivní již od první poloviny šedesátých let. V té době působil jako spolupracovník největšího maďarského nakladatelství, což mu umožnilo relativně svobodnou možnost pohybu do západní Evropy, kde získával bezprostřední informace o nových uměleckých směrech. V roce 1969 měl možnost navštívit v Bernu i slavnou výstavu Haralda Szeemanna, When Attitudes Become Form. Po své emigraci do Kolína nad Rýnem v roce 1970 se v letech 1970–1975 věnoval převážně konceptuální fotografii a experimentálnímu filmu. V roce 1971 začal se svojí konceptuální fotosérií nazvanou Concepts Like Commentary, která si skrze dřevěné míčky s nápisem “Art” hraje s pojmem umění jako takovým. S míčky podnikal různé miniakce zkoumající vztah obraznosti a textuality, které zaznamenával do formy dokumentárních fotografií. V roce 1973 se připojil k mezinárodnímu mailartovému hnutí NET, což výrazně určilo charakter jeho následné konceptuální tvorby a také umožnilo formy zpřístupnění jeho tvorby a navázání řady uměleckých kontaktů, mimo jiné s Jiřím Valochem a Jiřím Kocmanem v rámci Československa. V období 1973–1984 se věnoval tvorbě uměleckých razítek, rozesílaných umělecké komunitě poštou. V roce 1984 se jeho umělecký zájem obrátil k médiu obrazu. Formátově různorodá série String Pictures (1984–1987), sestávající z malovaných pláten, papírů, nebo prací na dřevě, vznikala prostřednictvím malířských válečků a narušovala tak tradiční představy o pozadí umělecké tvorby. Pozdější série Story of the Colorful Ribbons (1987–1994) představuje konceptuální knižní objekty, vytvářené ze dřeva, lepenek a stuh. Série navazovala na podněty neoavantgardní geometrické malby a současně expandovala do oblasti 3D, kde se oblast malby setkává s prostorovým sochařským viděním. Fotografický konceptuální projekt Concepts Like Commentary (1971) je sérií sedmi fotografií, zachycujících dřevěný míček potištěný slovem art v různých situacích – v popředí geometrické mřížky (Minikoncept), s fingovaným odrazem v zrcadle (Antireflexe), plujícího v šálku vody (Západ slunce), v ptačím hnízdě (Kukačka), v pozici středu odkvetlé pampelišky (Velmi křehký květnový koncept), vystavený svitu zářivky (Umění navštěvuje solárium), jako hlavičky halucinogenních hub (Mutace). Perneczky tu umění transformuje do pozice plodiny či biologického druhu, který může být pěstován, biologicky šířen a sklízen ve větším počtu. Cyklus tak lze vnímat jako Perneczkého ironicko-humoristický komentář k nelehké pozici umění, obzvláště v totalitním prostředí, které ještě více ztěžuje jeho možný kontakt s většinovou společností. Navazující série Art Bubble (1972) představovala satirickou kritiku radikálního rozšíření pojmu umění. Géza Perneczky (*1936,
Keszthely) žije a pracuje od roku 1970 v Kolíně nad Rýnem, kde působil
také v roli propojovatele mezinárodní a maďarské, potažmo východoevropské
scény. V letech 1957–1962
studoval dějiny umění a maďarský jazyk a literaturu na Eötvös Loránd
Tudományegyetem
(Eötvös-Loránd-University Budapest), poté odešel ilegálně do Nizozemska. Na své první
výstavě v Galerii Orez v Haagu (1964) představil ranou sérii monotypů,
vycházející z podnětů Paula Klee a Jeana Dubuffeta. Po své emigraci do
Kolína nad Rýnem v prosinci 1970 se věnoval umělecké činnosti, ale
vyučoval také na gymnáziu, spolupracoval s Deutsche Welle a působil u
německého rozhlasu. V roce 1972 byl zařazen do legendární knihy Klause
Groha Aktuelle Kunst in Osteuropa, jejíž křest byl doprovázen výstavou
materiálů z knihy ve studiu DuMont v Kolíně. Zastoupení v knize
pro něho mělo pozitivní přínos, protože propojila východoevropské umělce a
umožnila jim vytvoření širší umělecké komunity. Na jejím budování se
Perneczky sám podílel vydáváním konceptuálního časopisu Important Business,
věnovanému východoevropskému umění. Poté co v roce 1980 obdržel německé
státní občanství, mohl opět publikovat v Maďarsku své umělecko-teoretické
články, knihy a umělecké monografie a maďarský umělecký svět tak mohl těžit
z jeho pozice pozorovatele mezinárodní umělecké scény. Géza Perneczky
vystavoval v institucích jako Centre Georges Pompidou, Paříž; The Museum of Modern Art, New
York; The Museum of
Contemporary Art, Chicago;
Museum of Conceptual Art, San Francisco; Secession, Vídeň; Kolnischer Kunstverein, Kolín nad Rýnem; DuMont Kunsthalle, Kolín nad
Rýnem; Frankfurter
Kunstverein, Frankfurt;
Muzeum umění Olomouc, Olomouc; National Museum Warsaw, Varšava,
stejně jako v maďarských institucích. Jeho práce jsou zastoupeny
v The Metropolitan Museum of Art, New York; The Museum of Modern Art, New York; San Francisco Museum of Modern
Art; Centre Pompidou, Paříž; Ludwig Museum, Budapešť; Getty Museum, Los Angeles; Walker Art Center, Minneapolis; Museum of Contemporary Art in Kraków
(MOCAK); Národní galerie,
Praha; Magyar Nemzeti
Galéria, Budapešť; Artpool,
Budapešť. V roce 2006 mu byla udělena Velká státní cena (Széchenyi-díj) (Széchenyi Price), udělovaná maďarským státem.
Svou mailartovou sbírku daroval v roce 2009 do Staatsgalerie Stuttgart,
zatímco další položky včetně asambláží, grafik, koláží, fotografií a
korespondence věnoval Centru uměleckých publikací při Univerzitě Brémy (2016).
