Dick Higgins

Jako: dalších sedm

Náhled

Obrázky(2)

Artist Dick Higgins

Název v originále As: Another Seven

Rok1979

Materiál a technikatisk na papíře

Rozměry60 × 80 cm

KlasifikaceFlux Papers

Credit LineKunsthalle Praha (Sbírka Fluxus Marie a Milana Knížákových)

Licenční podmínky

Popis díla Dick Higgins byl výrazným a všestranným umělcem s jemnou a poetickou imaginací, který patřil k výrazným osobnostem hnutí Fluxu. Higgins se v rámci svého uměleckého přesvědčení záměrně vymezoval vůči muzeím a galeriím. Stal se průkopníkem nové hudby, konkrétní a tvarové poezie (Pattern Poetry) a performance. Stal se také hlavním teoretikem Fluxu a v polovině šedesátých let zavedl termín intermédií, díky čemuž je považován za hlavního teoretika Fluxu. Věnoval se otázce překračování hranic jednotlivých médií nebo jejich spojování s médii, která do té doby nebyla považovaná za součást umění. Byl zastáncem počítačů a jejich využití pro uměleckou tvorbu – s Alison Knowles tak v polovině šedesátých let vytvořili první počítačem generované literární texty. Od roku 1965 již nebyl bezprostředně spojován s Fluxem, svoji pozornost zaměřil na různorodé umělecké oblasti. V sedmdesátých letech se zapojil do aktivit mezinárodního mailartového hnutí. Kromě svých vlastních uměleckých aktivit se věnoval také sbírání a dokumentaci tzv. tvarové poezie (pattern poetry), která vyústila v publikaci Pattern Poetry: Guide to an Unkown Literature (State University of New York Press, 1987). Zájem o vizuální poezii ho přivedl k tvorbě tisků, jejichž motivy vycházely ze záznamů náhodných operací. Pracoval ale i s médiem obrazu: řada jeho obrazů byla založena na šipkách a byly přímo založené na jeho hudebních notacích (Arrow Paintings, 1980–1987). Druhá skupina pláten z konce osmdesátých let obsahovala motiv map, které reflektují různé politické vazby odlišné od těch dnešních, nicméně záměrně obsahují i dezinformace a jsou tak směsí faktů a fikce. Obsahovaly dynamické mapy aplikované náhodně, ale i náhodně připomínající vojenské mapy označující přesuny obyvatel nebo meteorologické mapy se záznamem vzorců počasí. Rezonují s migračními vzorci lidí a zvířat jako výsledkem politické a ekologické krize. Další skupinou byly hnědé malby (The Brown Paintings, 1990) – různé formy hnědých a špinavě bílých, žlutých a zemitých barev, červené, s obrazy čerpanými z historie magie, zábavní magie, jako strategie pro tvorbu smíření se s populární kulturou. Další skupinou byly Modré kosmologie (Blue Cosmologies) zamýšlené pro prezentaci v Německu, které sledovaly to, jak se lidé v minulosti dívali na vesmír. Další série nazvaná Přírodní historie (The Natural Histories, 1991–⁠1993) byla o tom, jak se lidé v průběhu staletí dívali na přírodu. As: Another Seven (1979) je ukázkou Higginsovy tvarové poezie, jíž se věnoval po svém rozchodu s hnutím Fluxu a která pro něho představovala možnost navázat na ikonoklastickou tradici dadaistů a futuristů. Slova as they say jsou tu řazena do souvislých lineárních řad a současně izolovaná do tvaru trojúhelníku. Práci tak lze současně vnímat jako projev tzv. konkrétní poezie, kde je vyjádření redukováno na obrazec sestavený bez vnitřní logické vazby a obsahu. Higgins se vizuální poezií zabýval dlouhodobě a zajímala ho i z teoretického hlediska. Stal se uznávaným odborníkem v této oblasti. Svou magisterskou práci o vizuální poezii, publikovanou jako George Herbert's Pattern Poems: in their Tradition (1977), zdokonalil do širší studie Pattern Poetry: Guide to an Unknown Literature (1987). Dick Higgins (1938, Cambridge, Anglie –⁠ 1998, Quebec, Kanada) byl skladatelem, básníkem a vizuálním umělcem. Kromě umělecké činnosti byl i teoretikem. V jeho uměleckém přístupu ho výrazně ovlivnil John Cage, u nějž v letech 1958–⁠1959 studoval na New School for Social Research v New Yorku, mimo to vystudoval literaturu na New York University (1977). V roce 1962 spoluzaložil Fluxus a účastnil se legendárního festivalu Fluxu ve Wiesbadenu (1962). V zimě 1963 odjel společně s Alison Knowles do Švédska, kde spolu se švédskými představiteli Fluxu organizovali Fluxus koncerty. V tom samém roce byl zastoupen i na obsáhlé prezentaci Fluxu, zvané Festum Fluxorum Fluxus –⁠ Musik and Antimusik ve Staatliche Kunstakademie v Düsseldorfu. V roce 1966 performoval na Fluxus koncertu v Praze spolu s Alison Knowles, Benem Vautierem nebo Milanem Knížákem. V roce 1963 založil také nakladatelství Something Else Press jako alternativu k fluxovým publikacím vydávaným Maciunasem, které vedl až do roku 1973. Později vedl ještě vydavatelskou společnost Unpublished Editions (1972–1978), která byla později přejmenovaná na Printed Editions (1978–⁠1985). Publikoval v něm knihy, nahrávky, plakáty a tisky známých avantgardních osobností. Díky těmto aktivitám se stal hlavním teoretikem nových uměleckých tendencí a současně tak vytvořil alternativu k Maciunasovým publikacím Fluxus. I přestože oba publikovali díla mnoha stejných umělců, nesdílel Higgins Maciunosovo nekompromisní odhodlání nahradit výtvarné umění užitým uměním. Tato názorová neshoda také způsobila jeho volnější vztah ke Fluxu a jeho vyloučení z něj. Higgins vyučoval v období 1970–1971 na California Institute of the Arts. V období 1977–1982 se věnoval zejména hudbě a průběžně publikoval různé partitury včetně Piano Album a Sonata for Prepared Piano. V letech 1981–1982 měl stipendium DAAD pro pobyt v Západním Berlíně a v průběhu osmdesátých let několikrát vystavoval v soukromé galerii Akumulatory 2 v Poznani. Vystavoval také na Bienále v Sao Paolo v Brazílii (1984) a byl zahrnut do prezentace Fluxu na Benátském bienále (1989). Higgins získal kanadské stipendium Banff Centre (1990) a grant Pollock-Krasner nadace (1993). Retrospektivy jeho děl a filmů proběhly v Archivio di Nuova Scrittura, Milán (1995, Henie-Ondstand Museum, Høvikodden, Norsko (1995), Poori Taidenmuseo, Pori, Finsko (1996), Center for Contemporary Art, Varšava, Polsko (1996). Archiv Dick Higgins Papers (1960–1994) se nachází v Getty Research Institute v Los Angeles. Jeho sbírka byla v roce 1999 darovaná univerzitě v Marylandu. Higginsovou životní partnerkou byla Alison Knowles (manželé v letech 1960–1970 a opět od roku 1984), která taktéž patřila mezi výrazné členy Fluxu.