Mangelos

Tabula rasa (bílá), m.5

Náhled

Autor Mangelos (1921, Šid - 1987, Zagreb), národnost: chorvatská

Název v originále Tabula rasa (white), m.5

Rok1951-1956

Materiál a technikatempera na lepence

Rozměry30,5 × 36 cm

Klasifikace malba

Credit LineKunsthalle Praha

Licenční podmínky

Popis díla Mangelos (vlastním jménem Dimitrije Bašičević) byl výrazným chorvatským neo-avantgardním umělcem, spojeným mimo jiné s uměleckým kolektivem Gorgona. Tento intelektuálně vybavený umělec silně ovlivnil nastupující generace chorvatských umělců, ale v mnohém předznamenal také tendence konceptuálního umění. V oblasti umění rozvinul svůj vlastní jazyk a pravidla, jimiž ignoroval zavedené konvence a neustále polemizoval s obecným vnímáním umění, ale i sebou samým. Tento neortodoxní přístup k umění, založený na neustále novém tvarování, z něj činí skutečnou avantgardní osobnost, která ukazuje cestu k novému chápání umění. Na jeho způsob vyjádření lze aplikovat pojem tzv. anti-umění („no-art“), přinášející široké možnosti pro tvůrčí svobodu osvobozenou od konvenčního vnímání umění, což souvisí s jeho přesvědčením o nutnosti nového definování umění. Tento postoj souvisí s jeho názorem, že umění se dostatečně nedaří reflektovat proměny, které se ve společnosti odehrály v souvislosti s válkou a jejími následky. V průběhu padesátých let vytvořil několik stěžejních sérií, jejichž myšlenkový základ v pozdějších letech obsesivně opakoval a rozvíjel za použití různých materiálů, jako dřevěné desky, papír, sešity, knihy nebo glóby, které se v jeho autorském pojetí transformovaly na ready-made. Důležitou součástí jeho děl jsou texty, obvykle vzaté z již existujících tištěných map, stránek z knih a výstavních katalogů nebo obalů. Jejich vlepením na různé nosiče a následným přetřením barvou se stávají nedílnou součástí jeho vlastní práce. V jeho díle byl vždy přítomen humor a ironie, zatímco ve způsobu libovolného míchání jednotlivých jazyků se zrcadlí jeho opovržení vůči autoritativnímu nadřazování některých z nich. Tabula rasa (white), m.5 pochází z první poloviny padesátých let, kdy Mangelos definoval svůj výrazový slovník a také obsahové poselství své tvorby. Práce ze série Tabula rasa představují jednu z jeho nejdůležitějších autorských sérií. Jedná se o bílé, černé nebo i červené monochromy prozrazující záměrný odkaz k tvorbě Kazimira Maleviče. Přeškrtnutý nápis „tabula rasa“ poukazuje na jeho jedinečné pojetí anti-umění (tzv. no-art) a záměrný pohyb na hranici mezi obrazem a textem. Negace malby a jejího klasického pojetí a vnímání tu upozorňují na neadekvátnost jejích sdělných možností v souvislosti s potřebami nové doby. Také je tu tematizovaná nutnost zapomnění spojená s hledáním nového počátku nezatíženého předchozími skutečnostmi. Mangelos (1921, Šid – 1987, Záhřeb) byl umělec, kurátor a kritik umění. Studoval dějiny umění a filozofii ve Vídni a v Záhřebu, kde v roce 1949 absolvoval a následně získal doktorát (1957). Jako prominentní kurátor organizoval velké množství výstav doma a v zahraničí a výrazně se zasazoval o prosazování abstraktního umění, nezávislého na ideologických a akademických vlivech. Pomáhal organizovat Salon 54 v Rijece, první výstavu abstraktního umění v Jugoslávii. Jako kurátor byl aktivní i v organizaci výstavních aktivit Nových tendencí a zasazoval se o podporu nových médií (fotografie, film, televize). Vedle své veřejné kariéry kurátora a kritika umění se pod pseudonymem Mangelos věnoval své vlastní umělecké tvorbě. Většinu své tvorby, již označoval za soukromý experiment (tzv. no-art), vytvořil mezi padesátými a koncem sedmdesátých let a až do poloviny šedesátých let byla jeho privátní záležitostí. V roce 1959 spoluzaložil skupinu Gorgona (1959–1966), neformální uměleckou skupinu, která nesla jméno podle jedné jeho básně. V šedesátých letech produkoval velké množství uměleckých děl, od roku 1968 se účastnil výstav vizuální poezie, což souvisí s jeho dlouhodobým zájmem o básně a krátkou prózu. Koncem šedesátých let vytvořil picassovskou sérii, která byla prezentovaná na jeho první samostatné výstavě v roce 1972 (Novi Sad). Na retrospektivě Gorgony v roce 1977 poprvé vystavil své rané práce. První velké retrospektivy jeho tvorby se uskutečnily v roce 1986 v Bělehradu a Záhřebu a definitivně mu přinesly uznání. Po jeho smrti v roce 1987 si jeho práce získaly mezinárodní věhlas. Mangelos byl zařazen do řady prestižních výstavních projektů jako Transmediale 08: Conspire (Haus der Kulturen der Welt, Berlín, 2008), I Am Still Alive: Politics and Everyday Life in Contemporary Drawing (MoMA, New York, 2011), Modernités plurielles: de 1905 à 1970 (Center George Pompidou, Paříž, 2013), Transmissions: Art in Eastern Europe and Latin America 1960–1980 (MoMA, New York, 2015), Art in Europe: Facing the Future 1945–1968 (ZKM, Karlsruhe, 2017). V roce 2000 byly jeho práce prezentovány také v Národní galerii v Praze (Bez předsudků: Experiment šedesátých let). Mangelos je zastoupen i v řadě předních světových institucí jako The Museo Nacional Centro de Arte Reina Sofía, Madrid, The Museum Modern Art, New York, Centre Georges Pompidou, Paris, Tate Modern, London, Muzeu současného umění v Záhřebu.