Kurt Schwitters
Bez názvu (Pino Antoni)
Autor
Kurt Schwitters
(1887, Hannover - 1948, Kendal), německá
Název v originále
Ohne Titel (Pino Antoni)
Rok1933-1934
Materiál a technikakombinovaná technika na papíře
Rozměry86,5 × 72,5 × 5,5 cm
Klasifikace
koláž
Credit LineKunsthalle Praha
Název výstavy
Elmgreen & Dragset: READ
Popis dílaKurt Schwitters patřil
k významným představitelům meziválečné avantgardy a výrazně se profiloval
v oblasti experimentu a hledání nových forem uměleckého vyjádření. Ačkoliv se jeho cesty setkávaly s tvorbou
hnutí dada, skupiny De Stilj nebo surrealismem, vždy si uchovával svůj vlastní
individuální styl, založený na svébytném uměleckém přístupu. Od roku 1919
používal ve spojitosti se svou uměleckou tvorbou termín merz, odvozený ze slova
Kommerz (komerce), který aplikoval na veškeré své umělecké výstupy. Merz pro
něho znamenal nový počátek a vyjádření vizionářského postoje, orientovaného na
tvůrčí svobodu a pozitivní sílu změny, kterou viděl v abstraktním umění.
Znamená také splynutí umění se životem, proto usiluje o využití všech materiálů
pro umělecké účely. Jeho práce vytvořené z nalezených materiálů se
vymezovaly vůči konzervativnímu společenskému klimatu a působily ve své době
šokujícím dojmem. Posun od klasického malování k tvorbě abstraktních
koláží, které opustily koncepci klasické jednobodové perspektivy, se u něho
odehrál v roce 1919. Jeho primárním záměrem bylo ukázat, že i
z destrukce a odpadu může vzniknout něco krásného a harmonického. Dává
vzniknout abstraktním kompozicím s výřezy textů, typografickými či
číselnými znaky prozrazujícím řadu biografických a dobových informací. Indicie
ve formě potištěných papírů s fragmenty titulků, reklam, lístků do kina a
tramvajových lístků, cigaretových a čokoládových obalů ukazují na tehdejší
události a životní styl a dohromady vytváří určitý asociativní rámec,
v němž je obsaženo mnoho z atmosféry tehdejšího Německa, které se
potýkalo s hospodářskou krizí, rychlým znehodnocováním peněz a stávkami.
Obzvláštní kvalita jeho koláží tkví v jejich odstupňované malířské
barevnosti, ale i znacích jednotlivých prvků po užívání a opotřebení. Zatímco
nejprve je barevnost jeho prací spíše tmavá a melancholicky ponurá,
v polovině dvacátých let se jeho práce v souvislosti s názorovou
spřízněností s holandskou skupinou De Stijl omezují jen na základní barvy
a relativně velké jednobarevné plochy, které jsou od sebe navzájem jasně
ohraničeny. Ve třicátých letech se jeho paleta vlivem světelných dojmů
z Norska prosvětluje a uplatňují se v ní různé stupně šedi. Pozdní
materiálové obrazy potom obsahují vysoký podíl malby, ale pracují také se
dřevem, které sem vnáší více informální momenty. Zájem o vytvoření
gesamtkunstwerku ho od roku 1923 nasměroval také k vytváření jeho první merz
stavby, fantastické struktury, kterou vytvářel po mnoho let a která zabydlela
většinu jeho hannoverského ateliéru. Prostorovo-plastický útvar lze pokládat za
předchůdce imerzivních instalací. Sám Schwitters ji popisoval jako umělecké
dílo, abstraktní plastiku, do níž lze vstoupit a která se v průběhu pohybu
diváka proměňuje. Instalace byla bohužel v průběhu druhé světové války
zničena; ani druhá merz stavba,
vznikající během pobytu v Norsku, se nedochovala; přičemž třetí merz stavbu začal vytvářet po svém odchodu
do Anglie. Ve čtyřicátých letech se věnoval také sochám a prostorovým
asamblážím s velkým podílem malby. Tato koláž vznikla v
letech 1933–1934 a vyznačuje se výraznou strukturovaností. Citlivá kompozice v
tlumených barevných tónech ukazuje na výrazné malířské hodnoty práce. Skládá se
z množství navrstvených geometrických i organických tvarů, které se částečně
vztahují k abstraktním tendencím panujícím na tehdejší pařížské umělecké scéně.
Sám Kurt Schwitters byl tehdy členem mezinárodní skupiny Abstraction-Création,
která měla sdružovat umělce rozvíjející slovník abstrakce. Schwittersova koláž
však na druhou stranu obsahuje odkazy na okolní realitu – lístek exportní
společnosti na pomeranče Pino Antoni, výstřižky z novin a jiných druhů
tiskovin, které kontrastují k potenciálním obsahovým konotacím abstraktního
umění. Kurt Schwittes v tomto období pravidelně navštěvoval svého syna Ernsta v
Norsku a organické čisté monochromní formy mohou být tedy více inspirované
rurálním prostředím v okolí Lysakeru za Oslem, což se ostatně promítá také do
tlumené barevnosti a ukazuje na originalitu Schwittersovy umělecké cesty, která
sice nacházela spojitosti s jinými aktuálními uměleckými tendencemi, ale
současně si udržovala svou autonomii a spojení s okolním světem. Německý umělec Kurt
Schwitters (1887, Hannover – 1948, Kendal) navštěvoval v období
1908–1909 nejdříve Kunstgewerbeschule v Hannoveru, posléze studoval
v letech 1909–1914 na Kunstakademie Dresden. Za první světové války
působil jako kreslíř v německé armádě. V roce 1919 měl první
samostatnou výstavu v galerii Der Sturm v Berlíně, kde představil své
první merz obrazy a navázal přátelský kontakt s Jeanem Arpem a Raoulem
Hausmannem. V roce 1920 vystavoval na Société Anonyme v New Yorku. Na
počátku dvacátých let vytvořil slovní, písmenové a číslicové básně, které měly
být vzpomínkou na základy jazyka a redukci vyjadřovacích prostředků. S Arpem se
v roce 1922 účastnil Kongresu konstruktivistů a dadaistů ve Výmaru. Od roku 1923 začal
v Hannoveru vydávat časopis Merz, prostřednictvím kterého konfrontoval
různé umělecké pozice (kubismus, dada, surrealismus, suprematismus,
konstruktivismus, De Stijl, Bauhaus) a šířil novou estetiku v oblasti
typografie, obrazu a zvuku. Ve dvacátých letech často zajížděl také do
evropských uměleckých metropolí (Paříž, Berlín, Amsterdam, Praha), kde formou
různých představení a veřejných vystoupení prezentoval inovativní umělecké
formy, prostoupené dadaismem a anarchismem. V českém uměleckém prostředí
se Kurt Schwitters objevoval v období dvacátých let. Svá dada představení
v Praze a Brně tu organizoval spolu s Raoulem Hausmannem a Richardem
Huelsenbeckem. Duch Schwittersova dadaismu se v českém prostředí propsal
zejména do rané fáze existence Uměleckého svazu Devětsilu a zejména do činnosti
Osvobozeného divadla. V Praze se představil i prostřednictvím samostatné
výstavy na přelomu let 1926 a 1927, na níž vystavil reprezentativní výběr
koláží mapující jeho práce posledních šesti let. Jeho koláže Nr.3 Prag a Nr.6 Aus vznikly přímo během jeho pobytů v Praze nebo alespoň
z materiálů, které nasbíral v Praze, jako byly tramvajové lístky,
tiskoviny. V roce 1929 byla jeho díla
součástí výstavy Abstrakte und surrealistische Malerei und Plastik v
Kunsthaus Zürich. V roce 1932 vstoupil do pařížské skupiny
Abstraction-Création. V roce 1936 se účastnil výstav Kubismus a abstraktní umění a Fantazijní
umění, dada, surrealismus v Museum of Modern Art v New Yorku. Jelikož byl
zařazen na seznam „zvrhlých“ umělců, rozhodl se v roce 1937 pro emigraci.
Usadil se v norském Lysakeru, kde vznikla jeho druhá merz stavba a současně se
věnoval tvorbě pláten s motivy krajin. Po německé invazi do Norska v roce 1940
utekl do Velké Británie, kde více než rok žil v internačních táborech. Následně
se usídlil v Londýně a v roce 1945 se přesunul do oblasti jezer v Little
Langdale, kde pracoval na své třetí merzbau, kterou již nedokončil. Jeho díla se nacházejí ve sbírkách Museum of Modern
Art v New Yorku, Guggenheim Museum v New Yorku, Tate Modern
v Londýně či Centre Georges Pompidou v Paříži. Řada jeho děl se nachází
také v jeho rodném Hannoveru: v roce 2001 byla v Hannoveru
založena Nadace Kurta a Ernsta Schwittersových a Archiv Kurta Schwitterse,
které jsou přidruženy ke Sprengel Museum Hannover.
