Ivan Picelj
Kompozice LYX
Autor
Ivan Picelj
(1924, Okučani - 2011, Zagreb), národnost: chorvatská
Název v originále
Composition LYX
Rok1957
Materiál a technikaolej na plátně
Rozměry80 × 59,5 cm
Klasifikace
malba
Credit LineKunsthalle Praha
Popis díla Ivan Picelj byl významný chorvatský umělec, který se vyjadřoval prostřednictvím média malby, sochy, grafiky a designu. Po svém vstupu na uměleckou scénu začal tvořit v intencích tradičních disciplín ve stylu geometrické abstrakce, jež je v chorvatském kontextu od padesátých let vnímána jako reprezentant nezávislé umělecké svobody. V roce 1957 si osvojil techniku sítotisku, s jejíž pomocí začal vytvářet autorská portfolia, která iniciovala jeho odklon od klasické malby, ale jeho práci ponechala i nadále identický komunikační potenciál. Kompozice vytvořené technikou sítotisku jsou navzájem identifikovatelné skrze sestavu písmen a číslic, vycházejí ze stejného formálního jazyka a barevné palety jako jeho dosavadní malířská tvorba, jediným rozdílem je proměna vztahu k otázce originality a duplikovatelnosti. Barvě nepřisuzuje žádnou symbolickou ani reprezentativní roli, logika jejího použití se blíží suprematismu, zohledňujícímu kritéria plastických a prostorových hodnot. Na počátku šedesátých let Picelj definitivně opustil malbu ve prospěch prostorových reliéfů, počítačově generovaných tisků a designu, kde využíval také výrazové možnosti nových materiálů a variabilitu jazyka geometrie. Tisky se staly Piceljeho ústředním médiem a manifestem nového umění. Jeho příklon k těmto alternativním grafickým technikám navazuje na avantgardní filozofii Bauhausu, podle níž by umění mělo umožnit otevřenost vůči experimentu, ale i šíření mezi širší publikum a potlačení exkluzivity. V souvislosti s tím je tu také silný příklon k otázce kolektivní umělecké spolupráce. Jeho pozdní tisky odkazují k dílům geometrické avantgardy, skrze obrazové variace rozvíjí estetický a programový odkaz umělců jako Malevič, Mondrian nebo Rodčenko. Composition LYX je jednou z autorových neokonstruktivistických maleb padesátých let. Plátno vzniklo v přímé návaznosti na jeho působení v chorvatské neoavantgardní skupině EXAT 51 (1951–1956) a také v období jeho přechodu od média malby směrem k multiplikující technice sítotisku. Picelj tu klade důraz na samotný povrch plátna a experimentování s barvami a povrchy, ačkoliv záměrně nenesou žádné stopy malířského rukopisu. Kompozice složená z černého útvaru na modrém pozadí je nápadná kontrastem pravidelných a nepravidelných linií a odkazuje na svobodu a variabilitu jazyka geometrie. Ivan Picelj (1924, Okučani – 2011, Záhřeb) studoval v letech 1943–1946 na Akademii výtvarných umění v Záhřebu. Byl spoluzakladatelem neoavantgardní skupiny EXAT 51 (Eksperimentalni atelier), působící v letech 1950–1956. Orientace skupiny, propagující geometrickou abstrakci a syntézu všech forem vizuálního umění, byla ovlivněna ruským konstruktivismem, tvorbou skupiny De Stilj a Bauhausem. Sám Picelj rozvinul čistý modulární styl a vytvářel obrazy a sochy koncipované na bázi geometrického rastru. Později se téměř výhradně věnoval grafickému designu. V roce 1952 vystavoval své práce na 7. salonu nových realistů v Paříži a od roku 1959 spolupracoval s pařížskou Galerie Denise René, jednou z předních galerií se zaměřením na abstraktní a geometrické umění. Se skupinou EXAT 51 organizoval v roce 1955 první trienále umění v Záhřebu. V roce 1956 založil studio průmyslového designu. V letech 1961–1967 byl členem Nove Tendencije, první jugoslávské skupiny umělců, která reagovala na aktuální trendy na poli mezinárodního umění jako konceptualismus, kinetismus, environment a počítačové umění. Navrhoval podobu mezinárodních pavilonů jugoslávských umělců a v roce 1962 založil knižní sérii A. Jeho práce byly pravidelně začleňovány do mezinárodních přehlídek konstruktivistického umění v USA, Německu, Norsku a Francii. V Praze byla jeho tvorba poprvé představena v roce 1972 na výstavě Současné jugoslávské malířství v Národní galerii v Praze.
