Vera Molnár
Geneze lichoběžníku
Autor
Vera Molnár
(1924, Budapest), národnost: maďarská
Název v originále
The Genesis of the Trapez
Rok1974
Materiál a technikatuš na papíře
Rozměry36 × 52 cm
Klasifikace
tisk
Credit LineKunsthalle Praha
Popis díla Vera Molnár patří k prvním uměleckým osobnostem digitálního umění. Již během studijních let vykazovala dispozice k systematickému a geometricky redukovanému výrazu, od roku 1946 se vyjadřovala v intencích konkrétního umění, které již neodkazovalo na nic kromě sebe. Na konci šedesátých let začala používat první sálové počítače jako designový nástroj pro své geometrické a systematické umění. Své ručně vytvářené kresby převádí do algoritmů, přičemž prvek náhody funguje jako designový prvek a umožňuje rozvíjet otázky kontinuálnosti, seriality a variability, skrze které nachází dosud neznámé tvarové kombinace. Tímto způsobem vznikají náhodné série. Používá redukovanou škálu barev a geometrických forem: kruhu, čtverce, trojúhelníku nebo linky, s nimiž pracuje ve vymezeném systému a sériích. Kromě tisků vznikajících v průběhu práce na počítačových programech tvoří stěžejní součást její práce také malby. Tyto vlastní kompozice rozvíjí nezávisle na počítačově generovaných obrazech, reflektuje v nich práci počítače a vytváří kondenzovanou syntézu počítačově generovaných tisků. The Genesis of the Trapeze je součástí série počítačově generovaných tisků nazvané 144 Trapeziums, rozvíjené v průběhu roku 1974. Skládá se ze znaků abstraktní a geometrické povahy a odkazuje jen k sobě, protože tu nejsou žádné prvky symbolické nebo metaforické povahy. Důležitou roli tu hraje prvek náhody, který by měl být vyjádřen v samotném uměleckém díle. Pravděpodobnosti algoritmické náhody dosažené pomocí počítače využívá pro generování spontánních obrazů. Nezasahuje do procesu tvorby, překonává kulturní vlivy a nachází neobvyklé kombinace forem, které dosud nevytvořil člověk ani příroda. Vera Molnár (*1924, Budapešť) je maďarská umělkyně žijící v Paříži. Vystudovala dějiny umění a estetiku na College of Fine Arts v Budapešti. V roce 1946 se začala věnovat abstraktní, geometricky systematizované malbě, o rok později se přestěhovala do Paříže, kde žije dosud. V letech 1959–1968 pracovala metodou „machine imaginaire“, kde v systému variabilní kombinatoriky nacházela přístup, který je analogický k pozdějším digitálním dílům. V roce 1960 spoluzaložila G.R.A.V. (Groupe de Recherche d’Art Visuel), výzkumnou skupinu pro studium umění a počítačové vědy na Institute of Art and Science v Paříži. V roce 1960 se zúčastnila výstavy konkrétního umění v Curychu. Později spoluzaložila skupinu Art et informatique (1967) při Institutu estetiky a věd o umění (Institut d’Esthétique et des Sciences de l’Art). V roce 1968 vytvořila svou první počítačem generovanou grafiku. V rozmezí let 1974–1976 vyvinula spolu se svým manželem vlastní softwarový program (MolnArt). V souvislosti se svou pedagogickou činností na univerzitě v Sorboně je členkou Centre de Recherche Expérimentale et Informatique des Arts Visuels (CREIAV). Získala několik ocenění a medailí, jako DAM Digital Arts Award za celoživotní dílo (2005), francouzský Řád umění a literatury (2007) nebo ocenění Prix AWARE Award za vynikající zásluhy (2018). Vera Molnár prezentovala svou práci na výstavách v Evropě, USA i Japonsku. Její díla se dnes nachází ve veřejných i soukromých sbírkách ve světě, včetně Museum of Modern Art v New Yorku. V roce 2015 se uskutečnila retrospektivní přehlídka její tvorby v Museum Haus Konstruktiv v Zurychu.
