Václav Stratil
Černá kresba
Artist
Václav Stratil
(1950, Olomouc), národnost: česká
Název v originále
Černá kresba
Rok1980-1990
Materiál a technikaakvarel a tuš na papíře
Rozměry 76 × 62 cm
Klasifikacekresba
Credit LineKunsthalle Praha
Popis díla Václav Stratil je nezaměnitelný solitér, který se nejčastěji vyjadřuje v médiu malby, kresby, fotografie a performance. Více než z čistě racionálního myšlenkového konceptu vychází jeho tvorba z jeho vlastní citlivosti, s jakou vnímá otázku lidské identity. Stratil konstantně osciluje mezi meditativně koncentrovanou pozicí, parodicky naivizujícím výrazem a provokativním sebeironickým postojem, čímž záměrně narušuje obecné představy o povaze uměleckého díla. Rozměrná tušová kresba s motivem obsesivního opakování kruhu vznikla v průběhu osmdesátých let, kdy se Stratil obrátil k meditativně laděné tvorbě. Vnitřní koncentrovanost souvisí s četbou duchovní poezie a Stratilovou tehdejší prací nočního vrátného v Anežském klášteře v Národní galerii. Souvislosti lze hledat i s jeho tehdejším obratem k východní filozofii a křesťanské gnózi, jež vyplňovaly absenci duchovna v období obsahově vyprázdněné komunistické totality. Černé energetické pole, založené na opakovaném vrstvení tahů, je výsledkem výrazného tělesného a duševního ponoru, vnímaného autorem jako forma očistného duchovního rituálu. Odráží v sobě ale také Stratilovo tehdejší studium práce starých mistrů, spočívající v časově náročném tvůrčím procesu založeném na vrstvení jednotlivých lazur, které obrazům dodává dojem hloubky a produchovnění. Václav Stratil (*1950, Olomouc) vystudoval Fakultu umění na Palackého univerzitě v Olomouci. V sedmdesátých letech se pohyboval na tamní neoficiální umělecké scéně a živil se prostřednictvím různých občanských povolání. V roce 1983 se přestěhoval do Prahy, kde k jeho uměleckému vyzrávání přispělo setkání s tvorbou Adrieny Šimotové, v této době působil jako noční hlídač. Raná expresivně figurativní tvorba sedmdesátých let vycházela z ikonografie křesťanského umění, pozdější obsahová a formální redukce dala vzniknout jeho známé koncentrované meditativní tvorbě. V letech 1991–1995 vznikl první ze Stratilových fotografických performativních souborů, nazvaný Řeholní pacient, v němž na příkladu svých vlastních portrétů zkoumal proměnlivost lidské identity v závislosti na užitých kostýmech, rekvizitách, gestech a mimice. Od konce devadesátých let žije a pracuje v Brně. Od roku 1998 vedl ateliér kresby a posléze ateliér intermédií (2003–2015) na Fakultě umění v Brně. V roce 2003 se vrátil k malbě a kresbě, v nichž tematizuje hlavně nečitelné hranice mezi naivizující dětskou kresbou, pokleslými uměleckými formami a vysokým uměním. Je laureátem Ceny Michala Ranného z roku 2014.
