Jakub Špaňhel

Lustr ve větru

Náhled

Autor Jakub Špaňhel (1976, Ostrava), národnost: česká

Název v originále Lustr ve větru

Rok2007

Materiál a technikakombinovaná technika na plátně

Rozměry145 × 100 cm

Klasifikace malba

Credit LineKunsthalle Praha (dlouhodobě zapůjčeno Nadací Evy a Petra Zemanových)

Licenční podmínky

Popis dílaJakub Špaňhel je na české umělecké scéně, na níž se pohybuje od konce devadesátých let, považován za velký malířský talent. V jeho expresivní gestické malbě se mu podařilo syntetizovat nové podněty západní umělecké scény a inovativní technické postupy s tradicí domácí expresivní malby. Pro jeho plátna je příznačný fyzický proces malby, založený na spontánnosti gesta a „tekutosti“ formy. Špaňhel vychází z předmětného světa a vybírá si motivy květin, chrámů, městského exteriéru nebo venkova, které maluje podle předlohových fotografií, pohledů či reprodukcí. Předmětné motivy ovšem představují jen záminku ke gestické práci, výsledné motivy působí svou fluidní formou, která se propisuje i do obsahové složky díla. Úspornost jeho formy, balancující na hranici mezi abstraktním a předmětným, mezi spiritualitou a ironií, reaguje na zrychlující se životní tempo a zpovrchnění současného světa. V posledních letech reaguje prostřednictvím svých obrazů také na odkaz tvorby jiných umělců (Bohuslav Reynek, Josef Sudek), přičemž skrze svůj osobitý gestický rukopis a monumentální obrazové měřítko tu usiluje o převedení daného kouzla okamžiku a emocionálního sdělení. Motivy lustrů představují v kontextu tvorby Jakuba Špaňhela velmi početnou sérii, k níž se vracel po řadu let. Vyjadřoval v nich svůj obdiv ke starým lustrům a starožitnostem obecně, čímž se současně vztahoval k lehce dekadentní představě minulosti, kde je i postava umělce vnímaná romantizující optikou. Současně pro něho byly možností jak ve velkém formátu rozvinout svůj gestický rukopis, založený na úspornosti a rychlosti fyzického gesta. Jakub Špaňhel (*1976, Karviná) pochází z průmyslové oblasti Ostravska na česko-polských hranicích, kde navázal také první kontakt s uměleckou scénou. V letech 1995–2002 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze, kde si záměrně zvolil studium v konceptuálněji orientovaných ateliérech vizuální komunikace (prof. Jiří David) a v ateliéru intermediální tvorby (prof. Milan Knížák), což jeho spontánní malbě dodalo vědomí nutnosti práce v cyklech a racionálního odstupu. Dalším mentorem byla pro Špaňhela osobnost Jiřího George Dokoupila, jehož západní zkušenost podpořila Špaňhelovu dispozici k výrazové monumentalitě a sériovému zmnožování motivů. Špaňhelovy práce se pravidelně objevují na výstavách již od jeho studijních let, rok po absolvování Akademie mu Galerie hlavního města Prahy uspořádala samostatnou výstavu, v následujících letech byl zastoupen na důležitých kolektivních přehlídkách tematizujících nové směry v současné malbě (Perfect Tense: Malba dnes, Jízdárna Pražského hradu, 2003). Samostatné výstavy měl v Galerii hlavního města Prahy (Slepice v pekle, 2012), Galerii Václava Špály (Obrazy 1648–2016, 2016), Galerii Arcimboldo (Pět světel nad vodou, 2020). Jeho práce jsou zastoupeny například ve sbírce Národní galerie Praha, Východočeské galerie v Pardubicích, Galerie Klatovy / Klenová, Galerie výtvarného umění v Chebu, ale i sbírce Richarda Adama a jiných privátních sbírkách.