Tomáš Predka
Prisma II
Artist
Tomáš Predka
(1986, Česká Lípa), česká
Název v originále
Prism II
Rok2022
Materiál a technikaolej a akryl na plátně
Rozměry150 × 100 × 4 cm
Klasifikacemalba
Credit LineKunsthalle Praha
Popis dílaTomáš Predka patří mezi výrazné osobnosti
současné české malířské scény. Jeho technicky vyprecizovaná abstraktní plátna
jsou koncipovaná výhradně vertikálně. Nevztahují se k formálnímu světu
abstrakce, ale zřetelně ukazují na vizuální spřízněnost se světem digitální
kultury jako zdroje nových a neustále se proměňujících informací. Tento efekt
Predka někdy ještě posiluje orámováním obrazového motivu plošnou obvodovou
konturou evokující vymezenou plochu digitální obrazovky. Obrazy, které také
často označoval jako „flashbacky“, lze vnímat jako reakce na rychlé vjemy-útržky,
záblesky, okamžiky rychle se měnící reality. V souvislosti s tím se
v obrazech objevovaly prvky typografie nebo fragmenty materiálů
s reflexními vlastnostmi, které nebyly nositelem žádné konkrétní
informace, ale jen estetickým vjemem a reziduem viděného. Dalším klíčem pro
čtení Predkových obrazů může být jeho fascinace filmem a inspirace principem
stmívání a roztmívání jednotlivých filmových políček, kdy obraz stejně rychle
zmizí, jako se objeví. Jednotlivá plátna obvykle koncipuje jako součást širšího
malířského a významového pole, v čemž lze hledat spojitost s tzv. expanded
painting, kde je každá práce součástí širší vztahové sítě přesahující oblast
malby. V rámci obrazové plochy Predka pracuje primárně s barvou, texturou
a malířským gestem, přičemž
obraz je často utvářen jen z jednoho barevného odstínu. Jeho obrazy, které
jsou založené na kombinaci akrylu s olejem a v poslední době také na
možnostech práce se sprejem a airbrushí, se vyznačují precizní technickou dokonalostí spojenou se systematizovaným tvůrčím
procesem. Způsob práce je založen na rozvaze a pomalých, táhlých tazích,
jejichž prostřednictvím plochu plátna pokrývá širokými tahy štětce, které ve
své podstatě působí zvláštní dematerializovanou neuchopitelností, prchavostí a zastřeností, což opět evokuje spřízněnost s inspirací v analogovém
a digitálním prostředí filmu či internetu. Pastóznost se střídá s lehkými
lazurami, jemná lyričnost se strohou chladností, organická tekutost s přísnými
geometrickými prvky, chladná tonalita s teplejší barevností. Názvy jeho
děl často odkazují na přechod, dvojznačnost, změnu nebo na stav, který není
statický, ale vyznačuje se pohybem fyzického, ale i mentálního druhu. Predkovy
obrazy tak lze nahlížet jako zvláštně neuchopitelné a prchavé fragmenty fyzického i virtuálního světa, v nichž je obsažena
reflexe naší komplikované a vrstevnaté současnosti. Obraz Prisma II (2022) patří do série pláten založených na principu odebírání – odsávání nanesené barevné plochy prostřednictvím pečlivě komponovaných tahů štětcem, obnažujících spodní plán barvy. Technologické finesy olejových emulzí a koncentrovaný, takřka kaligrafický charakter tahů vnáší do obrazové plochy moment fluidní tekuté formy, čímž Predka záměrně odkazuje k pojmu tekuté modernity Sigmunda Baumana, používaného k označení charakteru soudobé společnosti, v níž se diferencují a individualizují životní vzorce, které se již nemusí podrobovat jednotnému normativnímu řádu. Tento koncept současně nachází vnitřní provázanost s dvojznačným názvem výstavy Prisma, pro niž byl obraz vytvořen. Název uvozoval zájem o podmínky určující způsob pohledu či hledisko, s nímž na zkoumanou problematiku nahlížíme, ale současně označení pro rozložené bílé světlo do barevného spektra. Obě tyto významové interpretace do jisté míry pomáhají charakterizovat autorovo uvažování, kdy každý jednotlivý obraz vnímá jako variantu možného úhlu pohledu nebo jednu vizuální frekvenci.Tomáš Predka (*1986,
Česká Lípa) studoval nejprve jeden rok na Fakultě designu a umění Ladislava
Sutnara v Plzni, kde se věnoval oboru knižní vazby a ilustrace.
V letech 2006–2013 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze
v ateliéru grafiky Vladimíra Kokolii. V průběhu studia odešel na stáž
na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze, kde studoval v ateliéru Jiřího
Černického a Marka Meduny, což ho ovlivnilo k přechodu k abstrakci.
V roce 2012 následovala stáž u Daniela Richtera v ateliéru zaměřeném
na rozšířený obrazový prostor na Akademie der bildenden Künste Wien. Své práce
vystavuje především v malých nezávislých galeriích, kde jednotlivé výstavy
koncipuje jako ucelené významové a instalační celky. Mezi jeho významné sólové
výstavy patří Rozkazy z éteru,
Galerie SPZ, Praha (2014); Spící kino, Galerie NAU, Praha (2014); Peace Race, New
Joerg, Vídeň (2015); Chuť vody, Berlínskej Model, Praha (2015); Vysoké napětí, Nová scéna Národního divadla v Praze (2016); Disruption,
Galerie kritiků, Praha (2017); Look At Me,
České centrum Paříž (2017);
Dopamin, Galerie 207, Prague (2018);
Mimo záznam, Holešovická šachta, Praha (2019); Prisma,
Galerie města Plzně (2022). V roce 2015 byl v rámci
Contemporary Visions VI londýnské BEERS zařazen mezi sto nejperspektivnějších
mladých umělců současné malby na světě. Je držitelem 10. ročníku Ceny kritiků
za mladou malbu za rok 2017.