Dick Higgins
28 věcí k zamyšlení - manifest
Artist
Dick Higgins
Název v originále
28 Things to Think About - a Manifesto
Rok1990
Materiál a technikatisk na papíře vydavatelství Francesco Conz, Verona
Rozměry74 x 51,1 cm
KlasifikaceFlux Papers
Credit LineKunsthalle Praha (Sbírka Fluxus Marie a Milana Knížákových)
Popis díla Dick Higgins byl výrazným a všestranným umělcem s jemnou a poetickou imaginací, který patřil k výrazným osobnostem hnutí Fluxu. Higgins se v rámci svého uměleckého přesvědčení záměrně vymezoval vůči muzeím a galeriím. Stal se průkopníkem nové hudby, konkrétní a tvarové poezie (Pattern Poetry) a performance. Stal se také hlavním teoretikem Fluxu a v polovině šedesátých let zavedl termín intermédií, díky čemuž je považován za hlavního teoretika Fluxu. Věnoval se otázce překračování hranic jednotlivých médií nebo jejich spojování s médii, která do té doby nebyla považovaná za součást umění. Byl zastáncem počítačů a jejich využití pro uměleckou tvorbu – s Alison Knowles tak v polovině šedesátých let vytvořili první počítačem generované literární texty. Od roku 1965 již nebyl bezprostředně spojován s Fluxem, svoji pozornost zaměřil na různorodé umělecké oblasti. V sedmdesátých letech se zapojil do aktivit mezinárodního mailartového hnutí. Kromě svých vlastních uměleckých aktivit se věnoval také sbírání a dokumentaci tzv. tvarové poezie (pattern poetry), která vyústila v publikaci Pattern Poetry: Guide to an Unkown Literature (State University of New York Press, 1987). Zájem o vizuální poezii ho přivedl k tvorbě tisků, jejichž motivy vycházely ze záznamů náhodných operací. Pracoval ale i s médiem obrazu: řada jeho obrazů byla založena na šipkách a byly přímo založené na jeho hudebních notacích (Arrow Paintings, 1980–1987). Druhá skupina pláten z konce osmdesátých let obsahovala motiv map, které reflektují různé politické vazby odlišné od těch dnešních, nicméně záměrně obsahují i dezinformace a jsou tak směsí faktů a fikce. Obsahovaly dynamické mapy aplikované náhodně, ale i náhodně připomínající vojenské mapy označující přesuny obyvatel nebo meteorologické mapy se záznamem vzorců počasí. Rezonují s migračními vzorci lidí a zvířat jako výsledkem politické a ekologické krize. Další skupinou byly hnědé malby (The Brown Paintings, 1990) – různé formy hnědých a špinavě bílých, žlutých a zemitých barev, červené, s obrazy čerpanými z historie magie, zábavní magie, jako strategie pro tvorbu smíření se s populární kulturou. Další skupinou byly Modré kosmologie (Blue Cosmologies) zamýšlené pro prezentaci v Německu, které sledovaly to, jak se lidé v minulosti dívali na vesmír. Další série nazvaná Přírodní historie (The Natural Histories, 1991–1993) byla o tom, jak se lidé v průběhu staletí dívali na přírodu. Manifest 28 Things to Think About (1990) je jedním ze sedmi Higginsových tisků, které vyšly v edici Francesco Conze. Text s obsahem absurdní povahy pochází již z roku 1975, z doby, kdy podle Higginse většina textů uměleckých kritiků sdělovala něco jiného než ve skutečnosti. Higgins svou prací tento postup kopíruje a současně tak proti tomuto způsobu chování protestuje. Dick Higgins (1938, Cambridge, Anglie – 1998, Quebec, Kanada) byl skladatelem, básníkem
a vizuálním umělcem. Kromě umělecké činnosti byl i teoretikem. V jeho
uměleckém přístupu ho výrazně ovlivnil John Cage, u nějž v letech 1958–1959 studoval na New School for Social Research v New Yorku, mimo
to vystudoval literaturu na New York University (1977). V roce 1962
spoluzaložil Fluxus a účastnil se legendárního festivalu Fluxu ve Wiesbadenu
(1962). V zimě 1963 odjel společně s Alison Knowles do Švédska, kde
spolu se švédskými představiteli Fluxu organizovali Fluxus koncerty. V tom
samém roce byl zastoupen i na obsáhlé prezentaci Fluxu, zvané Festum
Fluxorum Fluxus – Musik and Antimusik ve Staatliche Kunstakademie v Düsseldorfu.
V roce
1966 performoval na Fluxus koncertu v Praze spolu s Alison Knowles, Benem
Vautierem nebo Milanem Knížákem. V roce 1963 založil také nakladatelství Something Else Press jako
alternativu k fluxovým publikacím vydávaným Maciunasem, které vedl až do
roku 1973. Později vedl ještě vydavatelskou společnost Unpublished Editions
(1972–1978), která byla později přejmenovaná na Printed Editions (1978–1985). Publikoval v něm knihy,
nahrávky, plakáty a tisky známých avantgardních osobností. Díky těmto aktivitám
se stal hlavním teoretikem nových uměleckých tendencí a současně tak vytvořil
alternativu k Maciunasovým publikacím Fluxus. I přestože oba publikovali
díla mnoha stejných umělců, nesdílel Higgins Maciunosovo nekompromisní
odhodlání nahradit výtvarné umění užitým uměním. Tato názorová neshoda také
způsobila jeho volnější vztah ke Fluxu a jeho vyloučení z něj.
Higgins vyučoval v období 1970–1971 na California Institute of the Arts.
V období 1977–1982 se věnoval zejména hudbě a průběžně publikoval různé
partitury včetně Piano Album a Sonata for Prepared Piano.
V letech 1981–1982 měl stipendium DAAD pro pobyt v Západním Berlíně a
v průběhu osmdesátých let několikrát vystavoval v soukromé galerii
Akumulatory 2 v Poznani. Vystavoval také na Bienále v Sao Paolo
v Brazílii (1984) a byl zahrnut do prezentace Fluxu na Benátském bienále
(1989). Higgins získal kanadské stipendium Banff Centre (1990) a grant
Pollock-Krasner nadace (1993). Retrospektivy jeho děl a filmů proběhly
v Archivio di Nuova Scrittura, Milán (1995, Henie-Ondstand Museum,
Høvikodden, Norsko (1995), Poori Taidenmuseo, Pori, Finsko (1996), Center for
Contemporary Art, Varšava, Polsko (1996). Archiv Dick Higgins Papers (1960–1994) se nachází
v Getty Research Institute v Los Angeles. Jeho sbírka byla
v roce 1999 darovaná univerzitě v Marylandu. Higginsovou životní partnerkou byla
Alison Knowles (manželé v letech 1960–1970 a opět od roku 1984), která
taktéž patřila mezi výrazné členy Fluxu.
