Lubomír Typlt
Křik
Artist
Lubomír Typlt
(1975, Jilemnice), národnost: česká
Název v originále
Scream
Rok2012
Materiál a technikaolej na plátně
Rozměry 290 × 600 cm
Klasifikacemalba
Credit LineKunsthalle Praha
Popis díla Lubomír Typlt patří k nejvýraznějším českým malířským osobnostem, které na sebe upozornily na začátku nultých let v souvislosti s obnoveným zájmem o médium malby. Typltova tvorba je založena na silném teoretickém a uměleckohistorickém povědomí. Jeho rané obrazy s motivy mrtvých koček se vyznačovaly silnou expresivitou a existenciální naléhavostí. Přístup k expresivitě se však v jeho následných obrazech výrazně proměňuje směrem k racionálně konceptuálnímu přístupu, který lze přirovnat k systematickému výzkumu. Pracuje s obsahovým a výrazovým slovníkem exprese a expresionismu, ale podrobuje je kritické ironii, jeho práce s prostředky exprese je tak ryze záměrná. Postavy nebo předměty v jeho obrazech lze označit za klonované a seriálně zmnožované figuranty, v jejichž spojitosti dochází k tematizaci zla v mnoha podobách. Pracuje v cyklech, v nichž experimentuje s výrazovými možnostmi malby, ohledává konkrétní obrazový motiv, analyzuje zvolenou formu a hledá co nejvypjatější emocionální a barevnou konstelaci. Příležitostně rozvíjí také linii splývavé geometrické tvorby, která souvisí s jeho vytvářením ready-madů a dispozicí k absurditě dadaismu. Křik zobrazuje dvanáct různých portrétů křičícího kojence, přičemž každý zachycuje obličej v odlišném momentu nebo perspektivě. Expresivní styl a charakter repetice posilují dojem nesnesitelnosti zobrazené emoce. Potlačené vidění okolního prostoru a efekt opakování obrazového motivu na diváka přenáší silný emocionální náboj, avšak v kontrastu k expresionismu, který s motivem křiku pracoval v existenciálním kontextu, si Typlt záměrně vybírá motiv dětského křiku, podmíněného spíše tělesnými, fyziologickými procesy, čímž naznačuje své ironické stanovisko ke konvenčním obrazovým motivům z dějin umění. Ačkoliv každá z dvanácti dětských hlav zachycuje identický motiv stejnými výrazovými prostředky, je výsledek pokaždé individuální. Tímto způsobem Typlt demonstruje originalitu a nezaměnitelnost malířské práce, jejíž neopominutelnou součástí je i moment náhody. Lubomír Typlt (*1975, Jilemnice) studoval v letech 1993–1997 na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, následně studoval malbu na Fakultě výtvarného umění VUT v Brně u profesora Jiřího Načeradského (1997–2001). Pro svůj zájem o německou expresivní malbu, která ho oslovila svou malířskou a obsahovou brutalitou a syrovostí Typlt pokračoval v dalším studiu na Kunstakademie v Düsseldorfu (1998–2005), kde prošel ateliéry Markuse Lüpertze, Gerharda Merze a A. R. Pencka. Po roce stráveném v Berlíně se v roce 2006 vrátil do Prahy, kde byla jeho tvorba zařazena do významných přehlídek, které se v prvních letech nového tisíciletí věnovaly novým tendencím v malbě (Perfect Tense, Jízdárna Pražského hradu, Praha 2003; Resetting: jiné cesty k věcnosti, Galerie hlavního města Prahy, 2007; Motýlí efekt?, Galerie Rudolfinum, 2013). V roce 2012 měl obsáhlou samostatnou výstavu v Galerii hlavního města Prahy. Samostatné výstavy měl
v Galerii hlavního města Prahy (Tikající
muž, 2012), Galerii Václava Špály (Neutopíš
se dvakrát ve stejné řece, 2018), Alšově jihočeské galerii v Hluboké
nad Vltavou (Tančící pentagon, 2021–2022).
Jeho tvorba je často recipovaná také v rámci kolektivních výstavních
projektů v německém prostředí (Blue
Is Hot and Red Is Cold: Klasse A. R. Penck 1989–2005, Kunsthalle Düsseldorf
a Kulturbahnhof Eller, Düsseldorf, 2019), samostatně vystavoval v Německu (Düster ist die Nacht, Galerie Poll, Berlin,
2013; Somnambul, C&K Galerie, Berlin, 2020), Francii (Transition,
Galerie Oneiro, Paříž, 2016) nebo Belgii (Ticking
Man, Pražský dům v Bruselu, 2017). Jeho práce se nachází v řadě
institucionálních a privátních sbírkách v České republice, ale i ve
sbírkách v Německu, Nizozemsku nebo Číně. Působí také v hudebním uskupení WWW, pro něž píše texty prostoupené výraznou symbolikou a absurdní ironií, souznící s jeho obrazovou produkcí.
