Josef Žáček
Obraz
Artist
Josef Žáček
(1951, Praha), národnost: česká
Název v originále
Image
Rok2015
Materiál a technikaolej na plátně
Rozměry250 × 220 cm
Klasifikacemalba
Credit LineKunsthalle Praha
Popis díla Josef Žáček (*1951) je malířským solitérem s nezaměnitelnými dispozicemi k duchovně laděnému malířskému projevu, založenému na tvarové redukci a znakové symbolice. Pro většinu jeho děl je charakteristická redukce na různé stupně šedé a černé barvy, které jsou prodchnuty příznačným světelným luminismem, dodávajícím jeho plátnům příznačné spirituální hodnoty. V technickém přístupu k obrazu se střídá kresba s malbou a jejím vymýváním, což evokuje procesualitu vznikání a plynutí času stojící za vznikem každého plátna. Motivy na jeho plátnech jsou redukovány do zástupného znaku, který už svou povahou směřuje více pod povrch viděného, do roviny kontemplace a hlubšího duchovního prožitku okolního světa spojeného s prapůvodní lidskou kolektivní pamětí, ale i hloubkou křesťanského humanismu. Ve znakových, metaforických plátnech se Žáček vyjadřuje k obecným otázkám kulturní identity a paměti, ale i ke konkrétním jevům současného světa, v nichž se zrcadlí společenské či politické souvislosti reflektující proces proměny pozdně totalitní společnosti. V rozměrném a atypicky barevně exaltovaném obrazu Image Žáček reagoval na cynismus zpravodajského aparátu, zdánlivě zaujímajícího roli objektivního zprostředkovatele, který ve skutečnosti veřejnost tlačí do pozice pasivního přijímače informací, čímž v ní potlačuje schopnost utvářet si vlastní názor. Monochromní šedé pozadí kontrastuje s bezvládně ležící anonymní růžovou figurou, což vytváří atmosféru neklidu a touhu po odkrytí obsahového poselství zobrazeného motivu. Josef Žáček (*1951, Praha) studoval na Akademii výtvarných umění v Praze (1977–1983), kam byl vzhledem k panující vnitropolitické situaci přijat později. Na uměleckou scénu nastoupil v osmdesátých letech, kvůli své tendenci k abstraktnosti se jeho tvorba nedočkala oficiálního přijetí, nebyl členem Svazu výtvarných umělců a nemohl svobodně vystavovat. Ačkoliv se zapojil do neoficiálního dění osmdesátých let, kvůli věkovému odstupu mu zůstalo postavení solitérní osobnosti, která se neidentifikovala s novou postmoderní vlnou. V roce 1992 prezentoval svou tvorbu v Pavilonu umění v rámci Světové výstavy EXPO ve španělské Seville, od devadesátých let také pravidelně vystavuje v muzeích a galeriích v České republice. V roce 2017 měl samostatnou výstavu v Galerii hlavního města Prahy.