Jindřich Štyrský
Černý pierot
Artist
Jindřich Štyrský
(1899, Čermná - 1942, Praha), národnost: česká
Název v originále
Black Pierrot
Rok1923
Materiál a technikaolej a koláž na plátně
Rozměry60 × 39 cm
Klasifikacemalba
Credit LineKunsthalle Praha
Popis dílaJindřich Štyrský byl významný český
modernistický umělec s velkou šíří talentu. Věnoval se zejména malbě,
koláži, ale také fotografii, typografii, poezii, teorii umění a scénografii.
Spolu se svou uměleckou partnerkou Toyen (Marie Čermínová) patřil k nejdůležitějším
osobnostem meziválečné české avantgardy. Ve své rané tvorbě syntetizoval vlivy
kubismu, purismu a primitivismu. V roce 1923 se oba stali členy uměleckého
hnutí Devětsil, mezi jehož členy patřili progresivní spisovatelé, malíři,
fotografové, hudebníci a kritici. Převažujícím diskurzem se tu stal poetismus,
specifický český styl, formulovaný Vítězslavem Nezvalem a Karlem Teigem.
Programem poetismu bylo okouzlení okolním světem a prolnutí umění
s životem, v souladu s tím se preferovanou uměleckou formou
stala obrazová báseň, většinou založená na spojení akvarelu a koláže. Během svého
pobytu v Paříži v letech 1925 až 1928 Štyrský a Toyen založili své
vlastní individuální hnutí, zvané artificialismus, které představovalo
originální příspěvek k dobovým malířským tendencím. Artificialismus se
zakládal především na formálním experimentu a výrazné poeticko-imaginativní
citlivosti, s níž oba přistupovali k abstrahování reálných motivů.
Pařížský pobyt Štyrskému přinesl také nový zájem o záznamy snů prostřednictvím
textů a kreseb. Na přelomu dvacátých a třicátých let získávají jeho obrazy těžší
imaginativní profilaci, vykazující spřízněnost s pařížským surrealismem.
Přechod od artificialismu k surrealismu lze u Štyrského vnímat také jako
ideový posun. Zatímco artificialismus představoval ryze individualistický styl
zaměřený na otázky formy a kompozice, základem surrealismu byl slovník technik
a postupů čerpajících z hlubinné psychologie, ale výrazně se angažoval
také v politické rovině. Surrealismu se Štyrský věnoval až do své
předčasné smrti. V tomto období se vedle malby intenzivně zabýval také
fotografií a barevnou koláží. Černý pierot
(1923) představuje figurální motiv spojený s prostředím cirkusu a commedie
dell´arte, jež byly opětovně aktualizovány v devětsilské poetice souznící
s atmosférou Nezvalovy Pantomimy ze stejné doby. Tyto inspirační zdroje
nově otevřely prostor romantizujícího a imaginativního přehodnocení
skutečnosti, kde se předmětné motivy stávají jen východiskem pro výtvarné a
imaginativní přehodnocení skutečnosti. Štyrský zvolil v přístupu
k motivu spojení malby s koláží, které bylo v souvislosti
s obrazovými básněmi pro období raného Devětsilu časté a ukazovalo na nově
probuzený zájem o „nízké“ formy umění a jejich prodchnutí s vysokými
uměleckými formami. Práce byla bezprostředně po svém vzniku vystavena na
členské výstavě Bazar moderního umění, která se svým názvem i charakterem
odvolávala na přehlídkovou
koncepci berlínského Dada-Messe. Pro Štyrského je tento rok spojen také se
vstupem do Devětsilu, ale i obratem k avantgardním uměleckým formám.
Zatímco slovník tvarů a způsob jejich kladení na obrazovou plochu ukazuje na
vlivy purismu a kubismu, celkový charakter práce ukazuje ke Štyrského směřování
k lyrickému přehodnocení vizuální zkušenosti, kopírující soudobý program
Devětsilu. Výtvarné formy tu jsou oproštěny od psychologického aspektu a
akcentují čisté výtvarné poetické a lyrické přehodnocení motivu, které
naznačuje směr Štyrského budoucí umělecké cesty. Jindřich Štyrský (1899, Čermná – 1942, Praha)
studoval v letech 1920–1923 na pražské Akademii výtvarných umění u Jakuba
Obrovského a Karla Krattnera. V roce 1922 se seznámil s Marií
Čermínovou, která v uměleckém světě vystupovala pod pseudonymem Toyen.
V roce 1923 se stal členem hnutí Devětsil a v tomtéž roce se účastnil legendární výstavy Bazar
moderního umění, na níž umělci mladé nastupující generace kromě
uměleckých děl v intencích dobového primitivismu a naivismu představili
také několik kolektivních ready-madů, poukazujících na vliv dadaismu.
V letech 1925–1928 podnikl spolu s Toyen první pařížský pobyt, během něhož
vynalezli svůj individuální styl artificialismus, který zde představili na
několika výstavách. V letech 1928–1929 byl ředitelem Osvobozeného divadla.
Zabýval se také typografií, navrhováním knižních obálek a knižní ilustrací.
V letech 1930–1933 vydával Erotickou revue koncipovanou jako bibliofilský
soukromý tisk, zaměřený na téma erotiky a její vztah k umění a literatuře.
Téma erotiky zpracovával také v časově spřízněných fotokolážích (Emilie přichází ke mně ve snu). Od
počátku třicátých let směřovala jeho tvorba k surrealismu. V roce
1932 se účastnil mezinárodní výstavy Poesie 32, kterou v Praze uspořádal
spolek S.V.U. Mánes. Zastoupena na ní byla díla Hanse Arpa, Salvadora Dalího,
Maxe Ernsta, Emila Filly, Alberta Giacomettiho, Giorgia de Chirica, Paula Kleea,
Toyen, Joana Miróa. Díky účasti byl v roce 1933 přijat za člena S.V.U.
Mánes. V následujícím roce byl spolu s Toyen a Vítězslavem Nezvalem
jedním ze zakládajících členů Surrealistické skupiny v ČSR, která
udržovala úzké vztahy s pařížskou surrealistickou skupinou. V roce
1935 odjel na pozvání francouzských surrealistů do Paříže, kde však vážně
onemocněl a nikdy se již zcela nezotavil. Spolu se začátkem německé
okupace Československa v roce 1939 se surrealismus stal nežádoucí a Štyrský
byl nucen stáhnout se do ústraní. V tomtéž roce byly dva jeho
artificialistické akvarely zahrnuty do výstavy Art of Tomorrow v New
Yorku, představující díla ze sbírky nadace Solomona Guggenheima. Zemřel po
několikaměsíční nemoci ve věku 42 let v Praze v roce 1942.
V roce 1946 mu spolek S.V.U. Mánes uspořádal posmrtnou výstavu. Poslední
výstava mapující jednotlivé kapitoly jeho tvorby se konala v roce 2007
v Galerii hlavního města Prahy. Jeho práce jsou dnes zastoupeny ve všech
předních státních sbírkách v České republice, nachází se také ve sbírce
Kunstmuseum Bochum, Centre Georges Pompidou v Paříži, Solomon R.
Guggenheim Museu v New Yorku ale i v řadě privátních sbírek
v České republice a v zahraničí.
