Goran Trbuljak
Anonymní konceptuální umělec
Artist
Goran Trbuljak
(1948, Varaždin), národnost: chorvatská
Název v originále
Anonymous Conceptual Artist
Rok1971-1973
Materiál a technikatisk na papírové kartě, knihtisk edice 100 až 200
Rozměry29 × 37,5 cm
Klasifikacetisk
Credit LineKunsthalle Praha
Popis díla Goran Trbuljak je renomovaný chorvatský umělec a kinematograf, který svým postmoderním uměleckým přístupem předběhl svou dobu. Jeho přístup k umění do jisté míry ovlivnila uvolněná atmosféra Záhřebu a tehdejší přehlídky Nových tendencí, které se zaměřovaly na neklasické umělecké formy a výraznou komunikaci děl s publikem. V souladu s jugoslávským uměleckým hnutím známým pod jménem New Art Practice se Trbuljak k umění vztahuje z pozice ne-umění. Jako konceptuální umělec klade Trbuljak důraz na ideu jako nosnou podstatu umělecké tvorby a práci v sériích. Vyjadřuje se v různých médiích, sahajících od fotografie, manipulované fotografie, pouliční akce, k malbě, frotáži, filmu, knize; pracuje ale i s rozhraním výstavního plakátu (Galleria del Cavallino, 1977, Benátky), který je u něho povýšen na autonomní uměleckou formu. V jeho práci zaujímá důležitou roli text a jednoduché slogany, které mu umožňují koncentraci na prověřování statutu umění, uměleckého díla, umělce, originality, exkluzivity, autentičnosti. Trbuljak subverzivně podrývá a prověřuje systém muzeí a galerií, trhu, ekonomiky a politického kontextu; stejně tak se vztahuje sám k sobě jako i ke společnosti. Současně si tak vždy dokázal uchovat vlastní uměleckou nezávislost. Součástí jeho práce a pouličních akcí byla práce s publikem, kterého se neváhal dotazovat, zda ho považují za umělce (Referendum, 1972). Humor a ironii uplatňuje také v přístupu k sobě samému: na počátku sedmdesátých let vytvořil způsobem xeroxování autoportrét své vlastní hlavy. Prostřednictvím této nové technologie vytvořil celou sérii, která se výrazně odlišovala od klasické portrétní tvorby, aniž by postrádala psychologické aspekty zkoumání vlastní tváře. V rámci malířského média lze jeho přístup označit jako antimalířský, antiestetický a antielitářský; staví se proti umělecké subjektivitě a běžným přístupům v malbě. Skrze svůj hravý a podvratný přístup ukazuje, že pro malování není nutné plátno. V raných devadesátých letech začal používat techniku frotáže, která kompletně potlačuje unikátní umělecký rukopis, příznačný pro modernismus. Anonymous Conceptual Artist (1971–1973) je drobná
papírová kartička s natištěným slovním obratem, který funguje jako zdařilý
aforismus, odkazující na jeho schopnost neustálého prověřování pozice umění a
umělce ve společnosti. Zastupuje polohu Trbuljakovy práce, kde primárně
pracoval s textem jako důležitým prvkem svého konceptuálního slovníku. Goran Trbuljak (*1948, Varaždin) žije
a pracuje v Záhřebu. Umělecké vzdělání získal na škole užitého umění
v Záhřebu. Posléze studoval grafiku a malbu
na Akademii výtvarných umění v Záhřebu (the Zagreb Academy of Fine Arts) a
na École nationale supérieure des Beaux-Arts v Paříži. Posléze se věnoval
studiu kinematografie na Akademii dramatických umění v Záhřebu. Na
umělecké scéně v Záhřebu se pohyboval od konce šedesátých let. Jedním
z jeho prvních výstavních vystoupení byla účast na mezinárodní výstavě
Nové tendence 5 (Záhřeb, 1973). Jeho nedávné samostatné výstavy se konaly
v institucích jako Museum of Modern and Contemporary Art, Rijeka (2019);
Apoteka, Lublaň (2020); Villa delle Rose, Bologna (2019); Centre d’Art
Contemporain, Ženeva (2018); Muzej-Museo Lapidarium, Novigrad (2016) nebo
P420, Bologna (2014). Trbuljakovy práce se objevily na řadě skupinových výstav v mezinárodně renomovaných institucích jako Museum of Modern Art, Lublaň (2013, 2017); FM Centro
per l’Arte Contemporanea, Miláno (2016); Museum of Modern Art – MoMA, New York
(2015); Garage Museum of Contemporary Art, Moskva (2015); Museu de Arte Moderna
do Rio de Janeiro – MAM Rio (2014); a Centre Pompidou, Paříž (2010). Mimoto
prezentoval Chorvatsko na 47. a 51. Benátském bienále (1995, 2005). Trbuljak je
také výrazným kameramanem, k jeho počinům patří filmy jako Lost Homeland (režisér Ante Babaja), The
Rhythm of Crime (režisér Zoran Tadić) a The Stallion Didn’t
Like Him (režisér Branko Schmidt), režíroval také mnoho animovaných a
dokumentárních filmů. V minulosti pracoval i jako grafický designer pro řadu
časopisů (Polet, Novine Galerije SC, Gordogan nebo Svijet) a je autorem mnoha filmových plakátů
nebo výstavních katalogů.
