Goran Trbuljak
1#(4)a
Autor
Goran Trbuljak
(1948 - ), národnost: chorvatská
Název v originále
1#(4)a
Rok1986
Materiál a technikamalba na plátně
Rozměry33,5 × 27 cm
Klasifikace
malba
Credit LineKunsthalle Praha
Popis dílaGoran Trbuljak je renomovaný chorvatský umělec a
kinematograf, který svým postmoderním uměleckým přístupem předběhl svou dobu.
Jeho přístup k umění do jisté míry ovlivnila uvolněná atmosféra Záhřebu a
tehdejší přehlídky Nových tendencí, které se zaměřovaly na neklasické
umělecké formy a výraznou komunikaci děl s publikem. V souladu s jugoslávským
uměleckým hnutím známým pod jménem New Art Practice se Trbuljak k umění
vztahuje z pozice ne-umění. Jako konceptuální umělec klade Trbuljak důraz na
ideu jako nosnou podstatu umělecké tvorby a práci v sériích. Vyjadřuje se
v různých médiích, sahajících od fotografie, manipulované fotografie,
pouliční akce, k malbě, frotáži, filmu, knize; pracuje ale i s rozhraním
výstavního plakátu (Galleria del Cavallino, 1977, Benátky), který je u něho
povýšen na autonomní uměleckou formu. V jeho práci zaujímá důležitou roli
text a jednoduché slogany, které mu umožňují koncentraci na prověřování statutu
umění, uměleckého díla, umělce, originality, exkluzivity, autentičnosti. Trbuljak subverzivně
podrývá a prověřuje systém muzeí a galerií, trhu, ekonomiky a politického
kontextu; stejně tak se vztahuje
sám k sobě jako i ke společnosti. Současně si tak vždy dokázal uchovat
vlastní uměleckou nezávislost. Součástí jeho práce a pouličních akcí byla práce
s publikem, kterého se neváhal dotazovat, zda ho považují za umělce (Referendum, 1972). Humor a ironii
uplatňuje také v přístupu k sobě samému: na počátku sedmdesátých let
vytvořil způsobem xerooxvání autoportrét své vlastní hlavy. Prostřednictvím
této nové technologie vytvořil celou sérii, která se výrazně odlišovala od
klasické portrétní tvorby, aniž by postrádala psychologické aspekty zkoumání
vlastní tváře. V rámci malířského média lze jeho přístup označit jako
antimalířský, antiestetický a antielitářský; staví se proti umělecké subjektivitě a
běžným přístupům v malbě. Skrze svůj hravý a podvratný přístup ukazuje, že
pro malování není nutné plátno. V raných devadesátých letech začal
používat techniku frotáže, která kompletně potlačuje unikátní umělecký rukopis,
příznačný pro modernismus. 1#(4)a (1986) představuje modrý obdélník bez jasně vymezených kontur usazený na podkladové ploše plátna. Ve své podstatě tak práce vstupuje do dialogu s fenoménem monochromu jako jednoho ze zásadních témat umění dvacátého století. Trbuljak tu tak záměrně naráží na otázku umělecké originality, která spočívá ve schopnosti reakce na existující umělecká díla a jejich potenciální drobné transformace.Goran Trbuljak (*1948,
Varaždin) žije a pracuje v Záhřebu. Umělecké vzdělání získal na škole
užitého umění v Záhřebu. Posléze studoval
grafiku a malbu na Akademii výtvarných umění v Záhřebu (the Zagreb Academy
of Fine Arts) a na École nationale supérieure des Beaux-Arts v Paříži. Posléze
se věnoval studiu kinematografie na Akademii dramatických umění v Záhřebu.
Na umělecké scéně v Záhřebu se pohyboval od konce šedesátých let. Jedním
z jeho prvních výstavních vystoupení byla účast na mezinárodní výstavě
Nové tendence 5 (Záhřeb, 1973). Jeho nedávné samostatné výstavy se konaly
v institucích jako Museum of Modern and Contemporary Art, Rijeka (2019);
Apoteka, Lublaň (2020); Villa delle Rose, Bologna (2019); Centre d’Art
Contemporain, Ženeva (2018); Muzej-Museo Lapidarium, Novigrad (2016) nebo
P420, Bologna (2014). Trbuljakovy práce se objevily na řadě skupinových výstav v mezinárodně renomovaných institucích jako Museum
of Modern Art, Lublaň (2013, 2017); FM Centro per l’Arte Contemporanea, Miláno
(2016); Museum of Modern Art – MoMA, New York (2015); Garage Museum of
Contemporary Art, Moskva (2015); Museu de Arte Moderna do Rio de Janeiro – MAM
Rio (2014); a Centre Pompidou, Paříž (2010). Mimoto prezentoval Chorvatsko
na 47. a 51. Benátském bienále (1995, 2005). Trbuljak je také výrazným
kameramanem, k jeho počinům patří filmy jako Lost
Homeland (režisér Ante Babaja), The Rhythm of Crime (režisér
Zoran Tadić) a The Stallion Didn’t Like Him (režisér Branko
Schmidt), režíroval také mnoho animovaných a dokumentárních filmů. V minulosti
pracoval i jako grafický designer pro řadu časopisů (Polet, Novine Galerije SC, Gordogan nebo Svijet) a
je autorem mnoha filmových plakátů nebo výstavních katalogů.
