Adriena Šimotová

Bílá noc (Odkryté lože)

Náhled

Autor Adriena Šimotová (1926, Praha - 2014, Praha), národnost: česká

Název v originále Bílá noc (Odkryté lože)

Rok1970

Materiál a technikalept na papíře

Rozměry49,5 × 49,3 cm

Klasifikace tisk

Credit LineKunsthalle Praha

Licenční podmínky

Popis dílaAdriena Šimotová byla výrazná česká umělkyně, jejíž dílo se vyznačuje zájmem o symboliku lidského těla a mezilidské vztahy. Její rané, abstrahované práce ze začátku šedesátých let vykazují spřízněnost s mezinárodní vlnou lyrické abstrakce, ačkoliv nejsou tolik zatížené existencialismem a převládá v nich prvek harmonie a inspirace reálným okolním světem. K výraznější proměně její tvorby dochází na počátku sedmdesátých let vlivem těžkých životních zkoušek, spojených se smrtí manžela a posléze syna, které se silně propsaly do nové, existenciálně laděné tvorby. Postava jako zástupný prvek lidské existence a pomíjivosti nabývá v její tvorbě různorodých variací, současně lze tuto transformaci vnímat v kontextu soudobého proudu nové figurace. V souvislosti s touto proměnou se Šimotová vzdala konvenčních malířských technik ve prospěch práce s papírem a textilem, které jí vyhovovaly pro možnosti tvarové adaptability, haptičnosti a smyslové křehkosti. Mezi její charakteristické techniky práce s papírem patřilo lisování, řezání, perforování nebo tělesné otisky, které jen zřídka lehce kolorovala modrou nebo rudou barvou. Ačkoliv se až do konce jejího života výtvarné prostředky ani stěžejní téma již příliš neproměňují, spojuje starší práce větší důraz na materialitu, tělesnost a narativitu, zatímco později se podoba jejích děl stává subtilnější, dematerializovanější a směřuje k výraznějšímu spirituálnímu působení. Bílá noc (1970) s podtitulem Odkryté lože, je grafická práce časově předcházející stejnojmennému plátnu Bílá noc (Kunsthalle Praha). Čistá bílá plocha představuje prostor, v němž autorka prostřednictvím jemných a sotva znatelných kresebných záznamů odkazuje na křehké fragmenty lidské přítomnosti a prostředí vlastní intimity. Výrazná tvarová oproštěnost ukazuje na její vymezení se vůči konvenční představě o podobě grafického díla, díky čemuž jí právě grafické práce přinesly ve druhé polovině šedesátých let první uznání na mezinárodních přehlídkách. Adriena Šimotová (1929, Praha – 2014, Praha) studovala po absolvování studia grafických technik v letech 1945–1950 na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Na uměleckou scénu nastoupila v nelehkém období druhé poloviny padesátých let; se svým emocionálním přístupem k umění byla v nepřízni tehdejšího oficiálně diktovaného výtvarného programu, což se projevilo v omezených možnostech vystavování. Spolu se svým manželem, malířem Jiřím Johnem, patřila v roce 1960 k zakládajícím členům skupiny UB 12, založené na spojení výrazných osobností různých generací, které spojoval obdiv k francouzské kultuře, ale i tendence k lyrické a existencialistické povaze tvorby. Od osmdesátých let byla zastoupena na mnoha výstavách doma i v zahraničí. V roce 2001 jí byla uspořádána retrospektiva v Národní galerii v Praze a současně v Musée des Beaux-Arts v Dijonu. Její tvorba je zastoupena ve sbírkách domácích institucí, ale i v zahraničních institucích, jako Centre Pompidou v Paříži, vídeňské Albertině, The Art of Institute Chicago nebo Museum of Art, Kyoto.