Skip to main content

Péter Türk

Bez názvu

Untitled
Bez názvu
Bez názvu
Artist (1943, Pestszenterzsébet - 2015, Budapest), národnost: maďarská
Název v originále Untitled
Rok1970
Materiál a technikabarva na bázi inkoustové pryskyřice
Rozměry97 × 118 cm 
Klasifikacemalba
Credit LineKunsthalle Praha 
Popis díla Péter Türk je jednou z nejdůležitějších osobností maďarské neoavantgardy, spojené s opouštěním tradiční malby ve prospěch hledání nových možností tvůrčího vyjádření. Jeho práce jsou specifické svým propojením konceptuálního a senzitivního přístupu, přičemž se pohybuje výhradně na poli experimentálního nezobrazivého umění. Po raných začátcích v intencích lyrické abstrakce se po polovině šedesátých let přesunul k organické abstrakci a organicko-surrealistickým formám a znakům. V rozmezí let 1969–1970 u něho začal dominovat analyticko-konceptuální přístup, vycházející z logiky kombinatoriky a opakování, kde je patrný zájem o sémiotiku a studium opakujících se symbolů a znaků (?, X, !). Ve svých Question Mark akcích a landartových dílech si vybíral otázky a pomocí znaků se na ně dotazoval. Otázkami vztahujícími se k věcem života, smrti, víry, věčnosti nebo umění aktivizoval a rozvíjel proces, v němž hraje centrální roli divák, který se stává součástí asociativního procesu. Později vytvářel fotografické konceptuální práce, v nichž analyzoval vztah světla a stínu, světla a reality, ale i montáže představující kritiku soudobé maďarské politiky a negativních lidských stránek. Ve své pozdní tvorbě vytvářel objekty a digitální obrazy pracující se skladebnou strukturou cihel, kterou vnímal jako elementární částici umožňující pohyb v trojdimenzionálním prostoru. Untitled (1970) spadá do období, kdy se Türk intenzivně věnoval experimentům se strukturou linek a vytvářel obrazy z vertikálních linek a teček složených v souvislých řádcích do podoby Morseova kódu a balancoval mezi totální prázdnotou a zaplněním obrazového prostoru. V menších uhlových kresbách hledal ideální stav mezi těmito dvěma extrémy, rovnováhu mezi plochou a linkou. Jejich definitivní podobu posléze převáděl tuší na plátno, kde bylo rozvržení linek vzdušnější a docházelo k posílení kontrastu kulatých teček a podélných linek. Péter Türk (1943, Pestszenterzsébet – 2015, Budapešť) studoval od roku 1964 umění, maďarský jazyk a literaturu na pedagogické škole v Egeru a následně vstoupil do kruhu maďarské neoavantgardní scény. V průběhu sedmdesátých let vytvořil série, které z něho učinily jednoho z nejdůležitějších zástupců geometrického a strukturalistického umění v Maďarsku. V letech 1970–1972 se účastnil legendárních letních výstav v kapli v Balantobogláru, které sdružovaly umělce neoficiální neoavantgardní maďarské umělecké scény. Ve svých asociativně koncipovaných sériích Türk zkoumal psychologii vidění a analyzoval logický vztah mezi obrazem vzpomínek a jejich zobrazováním. V roce 1989 měl spirituální zážitek a konvertoval ke katolické víře. Událost na něho měla silný vliv, na čas přestal tvořit a studoval křesťanskou mystickou nauku. V následných sériích se jeho tvorba zabývala otázkou transcendence. V roce 2018 mu Ludwig Museum v Budapešti uspořádalo rozsáhlou posmrtnou retrospektivu.
Handshake action
Laszló Beke
1972
Museum
Károly Hopp-Halász
1973
Concepts Like Commentary
Géza Perneczky
1971
Art Bubbles
Géza Perneczky
1972
Citations IV
Imre Bak
1983
The Genesis of the Trapez
Vera Molnár
1974
Bathing
Václav Špála
1915
Linear Score
Milan Grygar
1973
Rehearsal
Attila Szűcs
2021
Icons 6
Jiří David
2003
Composition LYX
Ivan Picelj
1957